Reportáž z Jeseníku po povodních. Zničené domy a ulice bez návratu

Letošní podzim si opět vybraly daň povodně. Konkrétně v Jeseníku se opravdu vyřádily. Rozvodněná řeka Bělá má na svědomí řadu rodinných domů, které se budou muset zbourat. Další domy budou potřebovat nákladné opravy a rekonstrukce. Jsou zničené i silnice, ulice a parky. Škoda se odhaduje na několik desítek milionů korun.

Nedozírná spoušť

Všude je cítit pospolitost a soudržnost lidí v neštěstí. Lidé si pomáhají a soucítí spolu. Spoustu lidí přišlo k úrazu. Někoho postihla zlomenina, někdo to zase odnesl ránou na hlavě. Třeba paní ve Smetanových sadech, která měla nohy ovázané obvazy, vypadala jako bezdomovkyně. V parku si zouvala boty, a jelikož měla roztrhané ponožky, asi neměla peníze na nové. Ta to možná odnesla až příliš.

V jedné z jesenických ulic šla před námi paní v odrbaných kroksech a vypadala jako zombie. Patrně si prožívá těžké období a možná teď žije v ruinách a klepe se zimou. Nebo před restaurací Praděd hladově vyhlížel sešlý pán, který sice vypadal čistě a upraveně, ale je určitě sám rád, že je rád. Když jsme v této hospodě obědvali chutné a cenově dostupné jídlo, všimli jsme si, že tento muž čeká na krabici s obědem. Na oběd tedy má. Kdoví ale, v jakých poměrech nyní žije.

Povodně byly dopředu naplánovaný útok, tvrdí hvězda dezinfo scény. Nezvládá ale matematiku z první třídy

Tragédie v jesenických ulicích

Na ulicích se hromadí kamení a rozlámané dřevo nebo jámy s odpadem a harampádím. Na poničených březích řeky Bělá zábradlí buď chybí, nebo je zdemolované. Některé domy to očividně odnesly natolik, že potřebují opravy. Sem tam se objeví traktory a stroje připravené pomoct. Někde už majitelé domů začínají své příbytky zvelebovat. Je vidět, že se opravuje potrubí, a je tu i provizorní most. Všech obyvatel Jeseníku se týkalo odpojení plynu a dalších energetických zdrojů. 

Pro případné úlevy, které usnadní opravy nebo obnovu poškozených staveb, je nutné vše oznámit stavebnímu úřadu předem. Ten má pak 15 dní na rozhodnutí, zdali vydá povolení, nebo stavbu zakáže. Oznámení je možné podat písemnou cestou, pomocí datové schránky nebo prostřednictvím portálu stavebníka. Jedná se o formulář „Oznámení o obnově stavby nebo terénní úpravy“, kde se musí vyplnit charakter a čas mimořádné události a typ požadované obnovy.

Jak to vidí lidé

Lidé zde bojovali a bojují a mnohdy se vše snaží zlehčit nebo si z toho dělají legraci. „My jsme dopadli dobře, ale někteří dopadli hůř,“ tvrdí výčepní v bistru u rozhledny Zlatý Chlum. „Já jsem měl dílnu celou zatopenou vodou,“ svěřuje se výletník na Zlatém Chlumu. Nebo jiný výletník u jesenické rozhledny situaci zlehčuje slovy: „No, nábytek mi neplaval.“ Rozhlednu mají místní nejspíš velice v oblibě a popíjejí zde a opékají buřty, jako by se nic nestalo.

Povodně v Česku byly vojenská akce, potřebovali převézt zbraně na Ukrajinu. Lži dezinformátora Vrabela

Učitelka Jaroslava Antošová sice nepřišla o dům a ani nebude potřebovat rozsáhlejší rekonstrukce, ale není k osudu ostatních jesenických obyvatel lhostejná. „My jsme konkrétně povodněmi zasaženi nebyli. Myslím si, že situace po povodních je na mnoha místech stále velmi zlá. Práce stále probíhají a dlouho budou ještě probíhat. A je určitě předčasné se bavit o připravenosti na případné další katastrofy,“ vysvětluje paní Antošová.

Cesta tam a zase zpátky

Z Prahy do Jeseníku to bylo jak v hororu. Do Zábřehu to šlo ještě jakžtakž, ale odtud pak už nejely vlaky. Proto bylo obtížné stihnout autobus, který byl přeplněný až k prasknutí. Byla už tma a pro některé pasažéry už v autobuse nezbylo místo a museli čekat na další spoj. 

Cesta zpátky probíhala mírněji. Jesenická tragédie se vzdalovala a za oknem svítilo sluníčko. V Jindřichově leželo na silnici rozlámané dřevo, v Branné voda totálně zničila koryta řeky, o domech na spadnutí nemluvě. Všude spoušť, pohroma a autovraky. Vytrhané železniční tratě dokazovaly, co vodní živel dokáže. Kromě toho tu železničáři připravili už nové pražce. Snad nepřijde další pohroma. Někde hladina řeky stoupá, jinde se hrozivě valí. Co bude, až zase zaprší?

Cestou zpátky jsme si příjemně povídali s milou paní, která mířila za kamarádkou do Pardubic. „Nás se to naštěstí moc nedotklo, protože my bydlíme na kopci. Někteří lidé na tom byli hůř. Myslím si, že jesenická strana na tom byla dost zle. Nebo v Hanušovicích, paneláky kousek níž to měly zlé,“ vypráví paní z autobusu.

Na první pohled je nám jasné, že tu lidé drží při sobě. „Tady je to úplně jinak než v těch velkých městech. To je můj názor. Přece jenom ty vesnice a maloměsta žijou více pospolu,“ vysvětluje paní z autobusu. Ano, na Jesenicku je krásně. A kdyby nebyly povodně, tak by tu lidem bylo moc dobře.

Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (ctk.cz, jesenik.cz)

KAM DÁL: Na sklonku života bez domova: Nečekaný osud paní profesorky.