Rozvedená „Venezuela“ Maláčová jde do boje o vedení SOCDEM. Expert zhodnotil šance na zmrtvýchvstání

„Máme tu neschopnou, prolhanou vládu, která to, co slíbila, porušila. A já chci, aby k tomu sociální demokracie přestala mlčet, abychom se konečně ozvali. Sociální demokracie tu vždy byla od toho, aby se zastávala pracujících lidí,“ hřímá z videa na síti X Jana Maláčová za mohutné podpory Lubomíra Zaorálka. Protože svůj návrat ohlásila v den, kdy Piráti bolestivě odcházeli z vlády, její oznámení tak trochu zapadlo. Ale jak říká politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy, pokud se comeback SOCDEM podaří, mohlo by to znamenat podstatné změny na české politické scéně.

Zemanovu kampaň platily firmy ve ztrátě i lidé, kteří zařídili vilu pro Mynáře

Rozvedená a připravená na nový start

Třiačtyřicetiletá Jana Maláčová pochází z Uherského Hradiště, studovala politologii ve Frankfurtu a ekonomii na prestižní London School of Economics. V sociální demokracii byla členem liberálního křídla, ve volbách v roce 2021 dokonce vytvořila s Martinem Stropnickým „hustou dvojku“, která tepala sociální problémy Česka. U svých kritiků si kvůli svým levicově orientovaným názorům vysloužila přezdívku Venezuela.

Maláčová má jednoho syna Gustava a osm let byla vdaná za ekonoma Aleše Chmelaře, se kterým se poznala v Bruselu. Během její politické kariéry se manžel staral o domácnost, jak se svěřil v rozhovoru pro CNN Prima News. Loni se však jejich manželství rozpadlo, Maláčová to oznámila na svém Instagramu. „Věřím v takovou mou filozofii, že těžké věci člověka zocelují. Když se s neúspěchy dobře pracuje a člověk je akceptuje, tak v něm i to špatné může zkrásnět. Teď se mi díkybohu daří dobře. Už asi není důležité, proč moje manželství vlastně skončilo, ale ano, teď někdy i randím,“ řekla o rozvodu v pořadu Ženy v politice. Nový vztah zatím neoznámila, ale vypadá to, že znova načerpala energii a chtěla by se vrátit do vysoké politiky. Jaké jsou její šance na úspěch?

Nejisté vyhlídky

„To, co Maláčová nabízí jako program v kombinaci se Zaorálkem, je pro sociální demokracii úplně v pořádku. Jestli ale dokáže urvat tu stranu, aby se probudila, to už je otázka mnohem složitější. Ona i Zaorálek v tom umí chodit,“ říká politolog. „Jestli ale budou umět pracovat se svojí členskou základnou na krajích nebo v komunálních zastupitelstvech, to je další otazník. Budou to lidé, kteří dokáží přesvědčit Netolického (populární hejtman Pardubického kraje, pozn. red.), aby víc vystupoval jako sociální demokrat? To nevím,“ dodává Charvát.

Námluvy s Konečnou

Velmi také záleží na tom, jak se Maláčová postaví ke komunistické koalici Stačilo. „Styl, kterým Maláčová mluví, vlastně naznačuje, že chce s Konečnou jednat. Na jednu stranu je to logické a pochopitelné, na druhou stranu je třeba pochopit, že v případě nějaké koalice by sociální demokrati hráli roli velmi, ale velmi chudé nevěsty. Protože nemá co nabídnout na rozdíl od Konečné, která rozjíždí doslova kulturní války,“ podotýká odborník.

Problém je různorodost

Sociální demokracie byla vždy velmi různorodá a udržet ji pohromadě nebylo vždy jednoduché. „Tu stranu dokázal držet pevně pohromadě Zeman a Paroubek. Ti prostě práskli pěstí do stolu a bylo ticho. Kdykoliv tam byl někdo jiný, kdo nebyl tak silný, tak se ty frakce mezi sebou začaly hádat,“ říká politolog s tím, že si není jistý, zda se jádro, které SOCDEM zůstalo, dokáže smířit s koalicí se Stačilo! Ideální pozici by Charvát viděl ve společnosti levicového křídla Pirátů a třeba nástupce Strany zelených. „To už je ale čistá teorie,“ upozorňuje.

Mohla by sjednotit levici?

Budoucnost je tak pro Maláčovou značně nejistá, ale pokud to zvládne, mohla by nabídnout vcelku rozumnou alternativu levicovým voličům, kterých je podle Charváta v Česku mnoho. Sociální demokrati by také mohli přilákat progresivní voliče, protože se například nebrání ani sňatkům homosexuálů a dalším liberálním tématům. „Češi jsou vcelku liberálové, ale ne aktivisti. A to je přístup, který by mohla nová sociální demokracie představovat, a možná by mohla i uspět,“ uzavírá Charvát, ale upozorňuje, že cesta k tomu může být dlouhá a komplikovaná. 

Nevolitelný Jiří Paroubek: Odmítl jsem Konečnou, její lidi jsou oproti mně nikdo

Zaorálek už nechce být v předklonu

„Strana nereaguje na konflikty, které se kolem nás odehrávají. Nereaguje na pobouření lidí, pořád nemá charakter, podle kterého by lidé poznali, co chceme. Byli jsme ujištěni, že strana už nikdy nebude v předklonu. Ale tak to není. Jsme v předklonu před vládní pětikoalicí,“ zdůvodňuje svůj návrat do vedení strany Zaorálek. Bude každopádně zajímavé sledovat, zda se zmírající strana ještě dokáže, jak říká jeden z jejích starých kádrů, narovnat.

KAM DÁL: Z hospodyněk dělal krachující Tupperware milionářky. Příběh plastových krabiček je americký sen, který zničil nástup internetu