Sebejistota středočeské sociální demokracie

Studentka politologie na Vysoké škole ekonomické v Praze Bára Urbanová si vymyslela a zorganizovala akci. Chtěla přiblížit politiku a politiky lidem. Povzbudit je, aby přišli k letošním podzimním krajským volbám a začali se o ty, které budou volit, více zajímat. Proto pozvala za jeden stůl všechny kandidáty na hejtmana Středočeského kraje. Beseda se konala ve čtvrtek 23. června 2016 v přednáškové aule vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech.

Bez hejtmana Petery

Kandidáti na hejtmana se dostavili. Přišli lídři krajských stran ODS, TOP09, KSČM, lídr kandidátky Starostové a nezávislí, zástupce Pirátské strany i Hnutí ANO 2011. Nepřišel jediný, současný hejtman Miloš Petera. Účast původně přislíbil, ale pak odřekl, protože měl jinou, důležitější akci. Na rozdíl od kandidátky za Hnutí ANO Jaroslavy Jermanové, která za sebe alespoň poslala náhradníka, se současné vedení kraje ani nepokusilo náhradu zajistit. Proč? Je si vedení kraje tak jisté, že ve volbách uspěje, jak o tom přesvědčují výsledky předběžných průzkumů? Proč mu nestojí zato předložit svou vizi rozvoje kraje a konfrontovat se s politickými soupeři? Přítomní oponenti totiž jednohlasně (až na spojence z komunistické strany) tvrdili, že kraj žádnou vizi rozvoje nemá! Že by měli pravdu? Komunistický zastupitel Štefek se snažil barvy vládnoucí krajské garnitury hájit, ale málo platné, bez sociálních demokratů to přeci jen nebylo přesvědčivé.

Nic není zadarmo

Nebyl to dobrý pocit, vidět, že všechny politické strany měly zájem svůj program a vize zveřejnit, diskutovat o problémech, které Středočeský kraj trápí, s výjimkou jediné - té, která právě vládne. Té, které chutná moc tak, že už se s voliči nechce setkat. Té, která chce vysvětlovat jen pomocí billboardů a letáků. Které beseda zorganizovaná studentkou přijde nicotná. Možná je to proto, že má sociální demokracie pro voliče už připraveného nějakého pěkně vypaseného králíka v klobouku. Nějaký dárek zadarmo, jízdenku, vstupenku či příspěvek na cosi. Prostě něco, co lidi ocení a za odměnu hodí svůj hlas do volební urny. Něco, co se potom, až slibující vyhrají, zase potichu zruší, jako třeba Rathův příspěvek na žákovské jízdné. Nebo zrušený třicetikorunový poplatek u lékaře, který stejně občané zaplatí někde jinde.

Slib nic nestojí a konečné zúčtování vlastně nikdo nežádá. Jenže sleva není zadarmo. A co vám teď zdarma dávají, to si jinde potom vezmou. Ale to už bude po volbách, králík bude sněden a bude třeba jen zaplatit účtenku.