Šéf legionářů: Veterány mrzí, že si výročí nepřipomínají společně
Veterány z druhé světové války velmi mrzí, že si dnešní 75. výročí jejího konce letos nemohou připomenout společně jako v jiných letech. Mnoha z nich je přes 90 let, kvůli epidemii nového typu koronaviru tak jako nejohroženější skupina zůstávají většinu času doma. Potvrdil to předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský.
Budinský se zúčastnil slavnostního odhalení sochy Obětem válek na budově Karolina, kde sídlí rektorát Univerzity Karlovy. „Někteří to nesou velmi nelibě. Mnoho z nich má skoro sto let a každý rok říkají, že už je to možná naposledy, co si výročí připomínají,“ uvedl Budinský. Podle něj se těšili zejména na rekonstrukci ostravské operace. „Je to pro ně hodně citlivé a nenesou to dobře.“
Oslavy na konci dubna v Ostravě, které počítaly s bojovými ukázkami a účastí desítek historických vozidel, letadel či tanků a stovek vojáků v dobových uniformách, byly kvůli epidemii zrušeny. V roce 1945 se dva měsíce trvajícího střetu účastnilo přes 265 000 vojáků Rudé armády včetně československé tankové brigády a letecké divize. Proti nim stálo 150 000 Němců.
Spolupracujeme na roznášení roušek
I v době koronavirové epidemie se podle Budinského ukazuje, že jsou váleční veteráni psychicky velmi silní. „Berou to tak, že život nějak šel, nějak jde a nějak půjde. Jsou to lidé hodně zocelení a pevní a nepodléhají nějakým emocím,“ vysvětlil. „Na rozdíl od mnoha našich občanů jsou uvědomělí. Když se něco řekne, tak požadavky společnosti plní. Pro mnohé by měli být vzorem.“
Československá obec legionářská se o veterány, kterých eviduje přes 600, v době epidemie také více stará. „Spolupracujeme na roznášení roušek nebo potravin, které potřebují,“ prohlásil Budinský. Její dobrovolníci spolupracují v regionech s krizovými štáby i zdravotní službou.
Studenti umírali na frontách
Pamětní bronzová deska, která dnes byla odhalena, nese nápis Universitas Carolina a Obětem válek. Je na ní zpodobněna postava bohyně Niké se zlomenou palmovou ratolestí, která v řecké mytologii symbolizuje paradox vítězství, jež přináší radost i oběti. Jejím autorem je akademický sochař Jakub Vlček.
„Do mnoha lidských životů, nejen z Univerzity Karlovy, vstoupilo válečné běsnění a ukončilo je předčasnou smrtí. Pamětní deska jako celek symbolizuje vzdělanost, jež se univerzita snaží rozvíjet a šířit a která má trvalou hodnotu,“ uvedl rektor Tomáš Zima. Připomněl také, že studenti a pedagogové univerzity umírali jak na frontách, tak v koncentračních táborech.
Budinský řekl, že každý člověk, který ve válce zemřel, znamenal i ztrátu potenciálu, znalostí a talentu. „Válka vede k materiálním škodám, které ale společnost nikdy neochudí tak jako ztráta lidské bytosti s její tvořivostí a umem,“ dodal.
Státní svátek ve většině Evropy
Dopoledne si výročí připomněli u hrobu neznámého vojína na pražském Vítkově také politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Podobu pietního aktu letos výrazně ovlivňují opatření proti šíření nového typu koronaviru, politici na místo přijíždějí tak, aby se nepotkali.
Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek. V komorním duchu a bez účasti veřejnosti se konají piety také na dalších místech České republiky. Pandemie ovlivnila oslavy výročí také v jiných evropských zemích. Například Rusko odložilo každoroční vojenskou přehlídku.
KAM DÁL: Hlas z ulice: Konec druhé světové války je důležité si připomínat, ale některé mladé to nezajímá.
