Sledujete radarová data? Víte vůbec, kde vznikají a jak?
Když očekáváme výraznou změnu počasí, hledáme v mobilu data z meteorologického radaru. Jeho údaje používá řada serverů o počasí. Kde je však berou, jak vznikají a kde vůbec meteoradary najdeme?
Když se díváte na počasí v televizi, vidíte často záběry s radarovými daty. Radar ukazuje srážky postupující Českem a jejich intenzitu. V Česku provozuje meteoradar Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na našem území jsou dva meteoradary. První se nachází na vrcholu Praha v Brdech, druhý na vrcholu Skalky u Protivanova na Drahanské vrchovině.
Jak radar funguje?
Meteoradar slouží k detekci srážkové oblačnosti. Elektromagnetické vlnění, které radar vysílá, dopadne na oblak - přesněji na vodní kapky a ledové krystaly - a odrazí se zpět na příjmovou část radaru. Na základě rozboru přijatého signálu zjistí mocnost oblaku a vzdálenost cíle. Následně pak počítačový program vypracuje grafické výstupy a prognózy intenzity srážek. Meteorologové tak podle výstupu z radarových dat dokáží předvídat přívalové deště, krupobití a z toho pak mohou vydat varování před povodněmi. Intenzita srážek se odlišuje příslušnými barvami, což vidíte jak na originálních datech od ČHMÚ, tak i v aplikacích, která radarová data využívají.
Dosah paprsku je 250 kilometrů
Maximální dosah paprsků vysílaných radary v Česku je přibližně 250 kilometrů. Data z větší vzdálenosti vzhledem k zakřivení zemského povrchu nelze získávat. Vrchol Skalky je nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny ve střední Moravě u Protivanova v nadmořské výšce 730 m. Anténa je umístěna ve výšce 37 metrů nad zemí a je zde umístěna od roku 1995.
Vrchol Praha se nachází v Brdech ve středních Čechách v nadmořské výšce 860 m. Anténa je umístěna ve výšce 56 m nad zemí. Meteoradar je zde od roku 2000. Obě zařízení prošla před několika roky modernizací.
