Smutné odcházení Miloše Zemana. Jestli mu zůstali nějací přátelé, měli by konečně zasáhnout

Možná bylo vlastně dobré, když jsme před časem mluvili o tom, že se Miloš Zeman snaží mstít všem svým nepřátelům. Byla to známka toho, že mu to stále myslí a je schopen rozeznat, kdo je pro něj zlý a kdo dobrý.

Teď však působí zmateně, motá jablka s hruškami a dělá rozhodnutí, nad kterými zůstává rozum každého duševně příčetného člověka stát. Hlava státu "kroutí" své určitě poslední volební období. "Hraje" tedy mimo jiné o to, jaký bude jeho odkaz. A nutno říct, že odcházení Miloše Zemana je velmi smutným příběhem.

Už dávno je zřejmé, že na Zemana se nebude vzpomínat jako na prezidenta, který spojoval národ. Naopak, on ho rozdělil na dvě znesvářené skupiny. A liboval si v tom. Bude se na něj vzpomínat jako na muže, který určité skupině obyvatel vyhrožoval smrtí, jako na mnohokrát usvědčeného lháře, který se ani nedokáže omluvit za své přešlapy. Ale to teď nechme stranou.

Jaké jsou nejlepší „gumové dřeváky“ na trhu? Výsledek testu vás možná překvapí

Velmi nešťastné a trapné

Vytýkat mu chyby má smysl pouze v případě, že proti vám stojí alespoň stejně silná opozice. Takže když v pondělí nazval osobnosti, které mluví na tribunách u příležitosti uctění 17. listopadu, blbečky, nemá cenu ho za to jakkoli hanět. Dokonce ani za to, že do éteru vypustil slovo zmr*i, když tak častoval Zdeňka Bakalu a Viktora Koženého. Nemůže za to přesto, že měl vulgarity dopředu připravené. V tomto stavu...

"Z dříve inteligentního a schopného politika zbyly jen ku*dy a zm*di. A takhle si ho i spousta lidí zapamatuje. Nemám z toho radost," reagoval na Twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Jeho kolegyně z hnutí STAN Věra Kolářová pak s nadsázkou navrhla, že by se mohl za každé sprosté slovo prezidenta krátit rozpočet Hradu. "Kdybych počínaje dneškem za každou prezidentovu vulgaritu navrhla zeštíhlení této kapitoly třeba o 10 mil. Kč, mohl by mi to mít někdo za zlé?" No, pak by ale měli brzy maximálně na suchý chleba s vodou.

Přátelé Zemana, teď je váš čas

Státní vyznamenání pro Michala Davida je najednou zcela nepodstatné. Tady jde o člověka, jde o Miloše Zemana. Potřebuje pomoci, ne neustále vystavovat na veřejnosti jako figurka těch, kteří ho na Hradě ještě chvíli podporují. Pokud mu ještě vůbec zůstali nějací přátelé, v této chvíli by měli vystoupit a rozhodně zasáhnout. 

Znovu je tak třeba "vypíchnout" prohlášení odborníka, který se před časem účastnil lékařského konsilia. Tenkrát prohlásil, že prezident trpí ischemicko-vaskulární demencí. Tato nemoc zamezuje dostatečnému přísunu kyslíku do mozku a postižený člověk nad sebou ztrácí kontrolu. Tomu by odpovídala jak Zemanova prapodivná vyjádření, tak i jeho často nepřítomný pohled či tiky v obličeji.

Období chřipek přichází. Nemoc může být nebezpečnější, než se zdá. Jak se bránit?

Prezident, který děsí

Co teď? Máme na Hradě muže, který děsí. K jeho slovům v rádiu se zřejmě vrátí Rada Českého rozhlasu. Jenže bude vůbec jakoukoli případnou výtku vnímat? A poučí se z ní? Těžko. Vlastně to ani není důležité, protože Miloš Zeman je obětí svých vlastních pletich a touhy se mstít, proto je na něj dnes tak smutný pohled. Nedopřál si zaslouženého klidu na Vysočině, chtěl věci dotáhnout a přecenil své síly. 

To však neznamená, že bychom se mu měli posmívat nebo na něj ukazovat dlouhý nos. Naopak, zaslouží si pomoc. Na druhou stranu ji on sám musí přijmout. Jeho patolízalové by konečně měli uznat, že tohle už je vážně moc a neubližuje to jen instituci, kterou Zeman zastává, ale hlavně jemu samotnému. A to si opravdu nezaslouží.

Rakovina prsu si nevybírá: Bylo mi osm, když mi maminka řekla, že má takovou delší chřipku