Stačí si říkat squater či aktivista: Pak můžete zabrat cizí dům, zahnat exekutora a vysmívat se zákonům

/KOMENTÁŘ/ Obyčejný člověk občas nevychází z údivu, co všechno je možné. Na konci roku 2014 skupina lidí zabrala nevyužívanou budovu bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v pražském Žižkově. Rozhodli se zde vytvořit Autonomní sociální centrum Klinika. 

V březnu 2015 získali smlouvu o zápůjče, která však nebyla o dvanáct měsíců později ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových prodloužena. SŽDC jako majitel chtěl budovu do svého užívání. Běžný člověk by musel odejít, zákony hovoří jasně.

Parta na Klinice ale tvrdí, že jsou sqateři, budova se jim líbí, majitel ji nevyužívá, takže v ní mohou zůstat. Jenomže se pletou, nemohou. Alespoň v normálně fungujícím státě. Bohulibá myšlenka, kterou bezesporu mají, nikdy nemůže být více, než zákon. Pokud by se tak dělo, nežili bychom v právním státě, který je na respektování zákonů založen a jeho společnost na nich funguje a staví, ale v chaosu.

Zaberete sousedův byt?

Obyvatelé budovy se odmítli odstěhovat a ve svých nelegálních, byť vesměs společensky přínosných, aktivitách dále pokračují. Přesto, že soud jasně konstatoval, že musí odejít. Je třeba podotknout, že se v Klinice například vyučují jazyky nebo provozuje školka. Skvělé věci. Ovšem ve všech případech jde o činnost nelegální a neschválenou. Kdyby se cokoli stalo, může být dokonce popotahována SŽDC jako majitel. Proč určitá skupina lidí nemusí dodržovat platné zákony?

Proč exekutoři klidně vystěhují rodinu s dětmi, když neplatí hypotéku, ale samozvané "zachránce" chátrající budovy ne? Proč policie nekoná, i když je to její povinnost? Představte si, že byste si vyhlédli například dům vašeho souseda. On tam nějakou dobu nebyl, máte pocit, že s nemovitostí naložíte lépe. Tak se tam nastěhujete. Co se asi tak stane? 

Není třeba hádat dvakrát, zřejmě skončíte v cele. Názor, že když něco ukradnete, tak si to můžete nechat, je zkrátka naprosto mimo. Nemyslí si to snad ani malé dítě a pokud ano, je rázně vyvedeno z omylu. Tak proč ne "nájemci" Kliniky?

Tvrdí, že jsou sqauteři. No a?

Co říká mezinárodní heslo squaterů? "Squatting je obsazování opuštěných nebo neobývaných pozemků či budov (obvykle obytných), které squatter nevlastní, nemá v nájmu nebo nemá zákonné povolení k užívání. Obsazený objekt bývá zpravidla využit pro kulturní a společenské aktivity, často spojené s politickým protestem. V některých zemích je naopak legální."

Nechme teď stranou, zda je to u nás legální nebo ne (není, v Česku takovéto jednání může být posuzováno jako trestný čin (přečin) podle § 208 trestního zákoníku, což je neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru).

Ale ani podle výše uvedeného "hesla" si nemůže squater vzít cizí budovu, kterou chce právoplatný majitel řádně užívat (můžeme poukazovat na to, že se tak donedávna nedělo a dům opravdu chátral. Ale ani to není důvod k nelegálnímu obsazení a odmítání odejít).

Krást se nemá, tak proč policie nekoná?

Drzost obyvatel Kliniky nezná mezí. Kdo jim dal právo rozhodovat o veřejném majetku? Říkají, že majitel, tedy SŽDC, se o svůj majetek nestará. Což je fakt, a je to tedy důvod si tento majetek přivlastnit? Kde bychom se ocitli, kdyby to takto dělal každý dle svého uvážení? "Hele, kámo, nestaráš se o svoje auto. Beru si ho." Ale no tak!

Myslet si, možná z jakéhosi pocitu falešné nadřazenosti, že jsem nejchytřejší a nedotknutelný, protože si říkám, jsou ti nejchytřejší a mohou se povyšovat nad zákony. Tak to ale v normální civilizované zemi nechodí. Je s podivem, že dávno nekoukají na svět skrz mříže. Krást se přeci nemá. A toto nic jiného není, byť může být záměr jakkoli bohulibý.

Bylo by fajn, kdyby se na pár floutků, kteří okupují cizí dům, konečně přestalo koukat jako na nějaké nedotknutelné polobohy. Exekutor včera přišel s prosíkem, aby pánové a dámy milostivě opustili majetek, který jim nepatří.

Policie koukala a tvrdila, že se neděje nic nezákonného. Prosím? Samozvaní ochránci svobod a práv na stát ukazují vztyčený prostředníček a smějí se mu do obličeje. Jak dlouho jim to ještě může procházet? Ani bohulibé úmysly totiž nejsou nadřazeny zákonu.