Starosta Kořínek: Jestli dnešní stav přežijeme ve zdraví, pro společnost to bude velká lekce

Pane starosto, byrokratický šiml u vás v obci velmi významně zařehtal se schválením nového stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj dokonce tvrdilo, že v Černošicích se dějí jakési nekalé věci...
Parlament schválil zákon, který obcím s rozšířenou působností, což jsou pro okres Praha-západ Černošice, přidal novou povinnost - vydávat závazná stanoviska ke všem stavebním záměrům, která jsou na stavební povolení nebo ohlášku a dalším (najdete zde, pozn. red.). Zákon nabyl účinnosti v červenci, takže na přípravu bylo pět měsíců. V praxi začal platit 1. ledna letošního roku. Vytvořili jsme tedy nová pracovní místa, protože stávající osazenstvo úřadu to zvládnout nemohlo. Jenže nebyli lidi s požadovanou kvalifikací, přestože jsme nová místa hodně inzerovali a výběrové řízení několikrát opakovali. Tak jsme chtěli od státu nebo kraje pomoci.

A povedlo se?
Ne. Přicházelo nám zhruba 200 žádostí za měsíc, byli jsme doslova zavaleni a stále ještě doháníme skluz. Ze Středočeského kraje nám odpověděli, že mají sami hodně práce a další obce jsou na tom podobně jako my. Co se státu týká, tak jsem velmi zklamaný. Dostala se ke mně dokonce odpověď z ministerstva jedné stěžovatelce, že v Černošicích nezvládáme, že jde o manažerské selhání a všude jinde je prý všechno v pořádku. Nesmysl! Místo řešení nás v tom kraj i stát nechávají. Vidím to jako velké selhání státního systému. (Této problematice se budeme věnovat podrobněji v článku, který vyjde už tento čtvrtek, pozn. red.)

Teď narovinu: Baví vás to?
Tohle konkrétně samozřejmě ne. Ale já to nemám tak, že by mi šlo jen o město. Jde mi i o fungování tohoto státu a před nesmyslem zkrátka nechci uhnout. Nemyslím si, že by bylo správně říct, že něco dělat nebudu, protože stát špatně funguje. Problémy se mají řešit, ne před nimi utíkat. Navíc výsledky jsou a v zásadě snažit se o změny je jednodušší, než si spousta lidí myslí.

Myslíte tedy, že lidé raději rezignují, než aby se aktivně zapojili?
Velkým problémem naší společnosti je vidění "my a oni". Neustálé nadávání, co který inteligent vymyslel a jak to či ono pomazané hlavy udělaly špatně. Přitom není těžké se aktivně o něco přičinit a dosáhnout změny. Nakonec, e-maily poslanců jsou na webu, na všechna ministerstva se dá volat. Jde o to, jak se prezentujete, musí to samozřejmě zapůsobit. Mít dobré argumenty a situaci znát, aby si vás nezařadili mezi notorické stěžovatele. Slušný člověk tak může situaci ovlivnit i nad rámec svého bydliště.

No, dobře. Mohu vám však namítnout, že je lepší a bezpečnější si počkat, až to za mě udělají jiní...
Ve chvíli, kdy se poddáte, jste spoluviníkem. Společnost hodně podceňuje to, co se u nás dnes děje. Když se člověk v mysli vrací k předchozím totalitám, tak v roce 1933 nikdo nečekal, co udělá Hitler, a v roce 1946 nikdo nečekal, co udělá Gottwald. Je namístě být opatrný. Vůbec nejsme poučenější.

Opravdu si myslíte, že bychom dopustili nástup něčeho takového?
Podívejte se kolem sebe. Máte pocit, že je všechno v pořádku? Moji prarodiče, kterým bylo ve třicátých letech kolem dvaceti, rozhodně nepředpokládali, co se bude dít. Společnost nebyla jiná, jen měli jiná auta. Je třeba bojovat i o věci, které se nezdají až tak důležité. O drobné pojistky, o nezávislost médií, která je naprosto klíčová. Ale je toho víc. I kdybychom měli Senát jen na to, že jednou za třicet let zachrání demokracii, tak to fakt stálo za to. Člověk se nesmí poddat, jinak normalizace bude pokračovat. Trochu jinýma očima se dívám na čin Jana Palacha, protože on asi zažíval něco podobného, co my dnes – proboha lidi, zastavte to.

Není to tak, že si zase musíme "nabít ústa", abychom zase byli schopni se zvednout?
Asi to tak je. Akorát nevíme, jestli to nutně opravdu musí nastat, ani netušíme, jak máme propast hlubokou. A další věc je, že lidé si moc neuvědomují, že pokud by měla nastat nějaká totalita, tak samozřejmě bude vypadat úplně jinak, než vypadala komunistická nebo fašistická.

Jak to myslíte?
Bude podobnější současné ruské nebo turecké totalitě. Nebudou zakázaná sociální média ani svoboda slova, lidé se však budou bát něco napsat. Zatím ale myslím, že demokracii stále máme. Odborníci říkají, že máme silnější pojistky než třeba Slovensko, zřejmě i než Maďarsko a Polsko. Ale je nebezpečný směr, kterým se naše země posouvá. I na pojistky se dá totiž časem sáhnout.

Co vidíte jako největší nebezpečí?
Třeba otázky referenda nebo změn ústavy jsou velmi nebezpečné. Populisté používají účelové argumenty jako "vy si nevážíte názoru lidí" nebo "přeci necháte lidi rozhodnout". Tyto výkřiky ohrožují to, co máme. Například otázky referenda o setrvání v Evropské unii považuji za velmi nešťastné. Navíc se obávám, že jsme tak ovlivnitelní, že by to dopadlo špatně.

Lidé tedy nemají právo rozhodovat o takto zásadních otázkách?
Tak se to nedá stavět. Máme zastupitelskou demokracii, lidé si přeci své zástupce volí ve volbách. Dávají jim mandát řešit věci za ně. Není to nutně o tom, že by poslanci nebo zastupitelé byli chytřejší, ale o tom, že když se člověk něčemu věnuje na plný úvazek a denně o tom přemýšlí, rozhoduje se lépe. Proto si poslance platíme z našich daní.

Jenže právě tyto elity v minulosti možná zásadně selhaly, a proto jsme dnes tam, kde jsme...
Ano, souhlasím. Svým způsobem jde opravdu o selhání elit. Ale není to jen u nás. Společnost nedokázala dát velké části populace podíl na celospolečenském úspěchu a nedokázala jim vysvětlit prospěšné věci. Dnes se volí strany, které jsou proti EU. Ale pojďme si říct, kdo před pěti lety na Facebook nebo do textů psal, že EU je prima. Pojďme si říct, kdo mluvil o tom, že je to důležitý mírový prvek, bez kterého bychom dnes možná nebyli. Nikdo. Uvědomujeme si to až ve chvíli, kdy nám hrozí, že to ztratíme. Do té doby se tu mnoha lidem hodilo, že vykřikovali, co nám EU nařizuje a diktuje. Přitom jsme si ve skutečnosti dělali sami řadu zákonů přísnějších. Kritizovali jsme všechno možné, takový náš národní sport.

Mimochodem, jak jsou na tom Černošice a Evropská unie?
Nedávno jsem si nechal zpracovat, kolik jsme v Černošicích za posledních šest let investovali a kolik šlo z peněz EU. Takže, v dotačních projektech jsme dostali 209 milionů korun z evropských fondů, dalších 115 z českého státního rozpočtu, z kraje 2 miliony a město k tomu dávalo 30 % z celého balíku, tedy 144 milionů. Takže nebýt Evropské unie, tak jsme měli o nějakých 209 milionů méně. A nestálo by tu spousta věcí jako například školka, čistírna odpadních vod atd. Ani o tom se ale moc nemluvilo, což je chyba a veřejnost by to měla vědět a udělat si obrázek.

Jaké faktory dále vidíte jako zásadní, proč se Česko ubírá směrem, kterým se ubírá?
Jsem přesvědčený o tom, že situace u nás je ovlivněna ruskou propagandou. Mluví o tom nejen naše BIS, ale i zpravodajské služby dalších států. V Černošicích jsme tomu byli vystaveni už před třemi roky, když jsme na radnici pověsili ukrajinskou vlajku. Sesypala se na nás ruská propaganda, mně chodily ošklivé zprávy na mobil i na Facebook. Upozornil jsem na to v článku Černošice ve válce proti Rusku. Od někoho jsem sklidil posměch nebo kritiku, co že to povídám. Pro lidi to bylo nepředstavitelné a nepochopitelné. Ale BISka už to tenkrát věděla, takže jsme se zřejmě měli bránit aktivněji.

On to tehdy říkal i expremiér Sobotka, že?
Ano, před prezidentskými volbami tvrdil, že se bojí ruského vlivu a vměšování. V té době už to ale dávno běželo. Ono upřímně, kdybychom vyvěsili jen tu vlajku, nic by se nestalo. Ale já jsem vydal tiskovou zprávu, čímž se věc dostala do celostátních médií. Najednou na městský Facebook začali psát lidi, které vůbec neznáme. Možná falešné profily, možná osoby zblblé ruskou propagandou. A tohle vše se formuje do celospolečenského průšvihu. Ale rozhodně to nelze mít za zlé lidem, kteří někoho volí.

Takže stále zůstáváte optimistou?
Mnohokrát už se u nás ve volbách ukázalo, že českého voliče není radno podceňovat. I když je těžké to říkat ve chvíli, kdy zvolili pány Zemana, Babiše, Okamuru a další. Ale doufám, že to pořád ještě někde platí. Kdysi jsem viděl zajímavý citát, myslím, že od Billa Clintona. Neřeknu ho přesně, ale zněl ve stylu, že "politici by měli dělat i nepříjemná a potřebná rozhodnutí, protože pokud to dělat nebudou, tak lidi dříve nebo později vycítí, že nedělají to, co by měli". Věřím, že i tady se naplní něco podobného. Pan Babiš, který "všechno zařídí", nedokázal měsíce sestavit vládu. Asi tedy není dobrý vyjednavač. Takže bych nebyl úplným pesimistou, dokud u nás budou demokratické volby a nezávislá média.

Co říkáte na možná se blížící koaliční dohodu, jakou roli může hrát ve vládě ČSSD?
Tohle je hrozně těžké. Když se pan Dubček snažil napravit socialismus zevnitř, bylo to dobře, nebo špatně? Stejně tak neumím úplně jasně říci, jestli je lepší s panem Babišem spolupracovat, nebo ho nechat spolupracovat s extrémisty. Dokud to nenastane, nebudeme vědět, kam by to vedlo.

...to je pravda, ale...
...na druhou stranu, když uvažuji ze stejného pohledu nad tím, jestli by měli slušní lidé v hnutí ANO zůstat, nebo s prásknutím dveřím odejít, mám celkem jasno. Byť si velmi vážím těch, kteří odešli a pomohli na problémy upozornit, tak jsem rád, že jsou uvnitř takoví, kteří mají své limity. Kdyby všichni odešli a nechali místo možná méně hodnotově ukotveným lidem, kteří by je nahradili, vděčnějším za to, že dostali nějakou pozici, možná by to bylo horší.

Dokáže Česká republika všechny politické, ale i další veletoče ustát?
Jestli tohle přežijeme ve zdraví, pro českou společnost to bude velká lekce. Pro Brity je poučením hlasování o brexitu, americké prezidentské volby a zvolení Trumpa pro Američany. Už vědí, že se stalo něco špatného. Ale museli si tím projít, protože ztráceli víru ve věci, které brali za samozřejmé. Stejně je to u nás. Někdo více kouká dopředu a více se orientuje. Další na to přijdou později. Postupem času ale přibývají lidé, kteří si současný stav uvědomují. Najednou je jasné, proč jsou důležitá nezávislá média, je jasný rozdíl mezi prezidentskou debatou na Barrandově a v České televizi apod.

Mohou tedy prozřít i voliči ANO?
Jistě. Lidé volili ANO, protože se nechali přesvědčit, že všichni kradou a za všechno může Kalousek. Možná tenkrát nedoceňovali věci, které já už jsem tenkrát považoval za důležité.

Jaké věci?
Raději bych volil stranu, která má nějaký škraloup. Ale zároveň je tam odvolatelnost. Není to strana, která ovládá média a půlku ekonomiky. Takže ano, raději TOPku s Kalouskem, ODSku s mladým Klausem či KDU s Čunkem, nebo i ČSSD. Protože jsou to subjekty, kde funguje elementární možnost odvolání, změny kurzu a opravné prostředky. Tohle si lidé neuvědomovali, ztratili důvěru, a proto je nevolili. Já neztratil důvěru v systém, proto jsem volil jednu ze systémových stran a udělal bych to vždycky. Takhle hluboko ale o věcech přemýšlí pět, deset procent populace. Stále však věřím, že se přidávají další a další.

Pane Kořínku, na závěr mi řekněte – půjdete znovu do komunálních voleb a budete obhajovat funkci starosty?
Ano, chystám se potřetí kandidovat na funkci starosty.