Středočeské krajské nemocnice se dostaly z červených čísel

Podle opozičního krajského zastupitele Martina Kupky bylo dobrým záměrem zřízení krajské společnosti, která nemocnicím zřizovaným Středočeským krajem pomáhá se zajišťováním společného nákupu, organizací a podobně. Dodal ale, že její provoz by měl být efektivnější, aby nevznikaly další náklady spojené s jejím chodem.

Problémy v Příbrami

Středočeský kraj je akcionářem nemocnic v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Například v Příbramské nemocnici způsobil výpadek péče kvůli covidu-19 ztráty. „Pevně věříme, že tento výpadek se nám podaří postupně eliminovat. V současné době však nelze zodpovědně říci, jaký bude výsledek hospodaření na konci roku 2020,“ uvedl Bezděk.

Nemocnice se také v různé míře potýkají s nedostatkem personálu. Například náborové příspěvky už podle Bezděka nemají velký efekt a z přidané hodnoty se stala samozřejmost, protože jej nabízejí i další velcí zaměstnavatelé. „Bez systémové změny a řešení problému na celostátní úrovni bude nedostatek lékařů a zdravotníků trvat i nadále,“ dodal radní. Jednou z možností řešení je například využití vládního programu, který pomáhá zajistit zdravotníky z Ukrajiny.

Ambulantní služby

Podle radní pro oblast sociálních služeb Anety Heřmanové (ČSSD) se hejtmanství v posledních letech přiklání k trendu, kterým je podpora života v přirozeném prostředí, tedy doma, ne v ústavech. Zlepšuje se proto dostupnost a kvalita terénních a ambulantních služeb. „Usilujeme o to, aby pečovatelské a obdobné služby byly dostupné i v malých obcích, denně až do večerních hodin a soustředily se zejména na nenahraditelné úkony osobní péče,“ uvedla Heřmanová.

Podle dat sociálního odboru jsou zdravotní stav a míra soběstačnosti cca třetiny seniorů v monitorovaných pobytových zařízeních natolik dobré, že za podpory dostupných terénních a ambulantních služeb by mohli velmi dobře žít doma, kraj se proto nechce zaměřovat na masivní budování pobytových zařízení, ale na ještě větší zajištění terénních a ambulantních služeb.

Málo lůžek pro seniory

Od podzimu 2016 do současnosti podle Heřmanové hejtmanství ambulantní a terénní služby sociální péče v regionu posílilo včetně dotační podpory o více než 100 plných pracovních úvazků. V dotované síti sociálních služeb přibylo od podzimu 2016 233 lůžek zejména pro seniory.

Podle radní není v kontextu ČR středočeská síť sociálních služeb poddimenzovaná, nyní zahrnuje 6124 lůžek domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (zejména pro lidi s Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence). „Středočeský kraj je zároveň 'nejmladším' krajem ČR, kdy senioři 65+ činí necelých 17 procent populace. Pro srovnání, obdobně lidnatý Moravskoslezský kraj disponuje 6261 lůžky,“ dodala Heřmanová.

Podle dat středočeského krajského úřadu z loňského roku činí čekací doba na přijetí do domovů pro seniory v průměru 336 dní, ale polovina domovů seniorů je schopná přijmout zájemce do půl roku od podání žádosti.

Nedostatek pracovníků

Kapacitu středočeských pobytových sociálních služeb z asi 18 procent využívají obyvatelé Prahy, proto je jedním z úkolů další jednání se zástupci metropole o společném řešení. Dalším z problémů v oblasti sociálních služeb je nedostatek kvalitních pracovníků, důvodem je i dlouhodobé podfinancování, i když se situace postupně zlepšuje, uvedla radní.

V roce 2016 činily krajské provozní náklady na sociální služby zhruba 1,2 miliardy korun, z toho zhruba jednu miliardu korun tvořila dotace ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Letos dosahuje celková částka kolem 2,5 miliardy korun, z této sumy tvoří dotace MPSV a evropské dotace přibližně 2,1 miliardy korun. V případě investic vydal v roce 2016 kraj 38 milionů korun, pro letošek je schválený plán ve výši 178 milionů korun.

KAM DÁL: Jiří Sovák k herectví utekl z nevěstince a hospody. Srdce diváků si získal svojí přirozeností