Středočeský radní Snížek: Vylidňování venkova je problém. Ale netroufám si lidem říkat, kde mají žít
Venkov pomalu ale jistě umírá, stále více lidé se přesouvá do měst. Je to obrovský problém, což si uvědomuje i náměstek hejtmanky pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování Jiří Snížek. Jaké projekty na podporu venkova podporuje a jak vidí sociální inženýrství, je na místě komukoli určovat, kde má žít? Nejen o tom v našem rozhovoru.
Pane Snížku, co je pro vás jako pro radního pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování prioritou?
Je pro mě důležité, aby se malé obce kolem Prahy naučily spolupracovat s developery. Aby stát v této oblasti Středočeského kraje nemusel platit výstavbu nových škol, ulic, vodovodů a kanalizací, ale aby tato občanská vybavenost a dopravní a technická infrastruktura byla hrazena komerční sférou. Tento přístup se nám bude hodit nejen v době ekonomické krize.
Z venkova doslova mizí život, odcházejí lidé. Co s tím? Je tohle vůbec stav, který jde zvrátit?
Já sám pocházím z relativně malé středočeské obce Záboří nad Labem a 7 let jsem pracoval pro malé obce zejména na Kolínsku a Kutnohorsku, takže velmi dobře vím, jaký život na vesnici je. Jádrem pirátské politiky je svoboda. Já osobně nejsem zastánce sociálního inženýrství a nejsem z těch, kteří by si troufali lidem říkat, jak a kde mají žít.
Máte připraveny nějaké programy, jak venkovu pomáhat, chcete například pokračování projektu Chytrý venkov?
Ano, v projektu Chytrý venkov budeme pokračovat.
- absolvoval kombinované studium filosofie na Katedře filosofie Masarykovy univerzity (Bc.)
- 7 let spolupracoval s firmou Alis s r.o., pro kterou instaloval a školil informační systém pro veřejnou správu a školy
O čem to vlastně celé je, jak udržet lidi na venkově? Je to o technologiích, fungování služeb, rychlém internetu...?
Je to o lidech, kteří chtějí na venkově žít a třeba i podnikat, pokud z jejich strany bude poptávka po službách a produktech, bude venkov prosperovat. Připojení k rychlému internetu nebo dobré dopravní spojení zajistí kraj, ale to, zda lidé chtějí nebo nechtějí na venkově žít, za ně žádný samosprávný celek (obec ani kraj) nemůže rozhodnout.
Alfou a omegou je zřejmě také vztah k půdě. Dlouho byla zdrojem obživy, dnes je často nástrojem, jak rychle vydělat peníze. Místo obilí vznikají elektrárny apod. a když už pole, máme tam řepku. Dostává venkovský styl života obecně na frak?
Na frak dostává zejména středočeská krajina díky tomu, že v územních plánech obcí je velké množství zastavitelných ploch. Za Středočeský kraj můžu ale slíbit, že nebudeme vyjímat žádné pozemky ze zemědělského půdního fondu.
Můžete nějak tlačit na ministerstvo pro místní rozvoj, aby méně plánovalo a předvádělo krásné grafy a rozbory a více pracovalo v praxi?
Já začnu u sebe na našem odboru regionálního rozvoje. MMR, věřím, začneme spojovat s realitou po volbách do Sněmovny v roce 2021.
Je z vašeho pohledu čas na nějakou zásadní "revoluci" nebo spíše naslouchat potřebám venkova a respektovat život tam?
Nic se neděje skokově. Každý z 12 středočeských okresů je jiný. Unikátnost je třeba zachovávat. Nelze do kraje našroubovat řešení, která vymyslíme na krajském úřadě v Praze. Obcí, ve kterých žije méně než 500 obyvatel, je ve Středočeském kraji 594 a kdybyste přijeli do kterékoli z nich, zjistíte, že každá je jiná a to, že někde například využívají služeb pojízdné prodejny, neznamená, že je to univerzální řešení. Univerzální řešení v případě rozvoje Středočeského kraje neexistuje.
Není jedním ze zásadních problémů, že úředníci velmi často řeší trable tabulkami a metrikami místo toho, aby se jeli podívat na místo a řešili reálný stav?
Cesta vlakem z Čáslavi do Jesenice na Rakovnicku trvá 4,5 hodiny. Kraj tvoří obce, kterých je 1 144. Není možné, aby úředníci jezdili po kraji a řešili reálný stav, to bychom jich museli mít mnohem víc, a to nechceme. Nicméně to, aby byla naplňována strategie rozvoje kraje, je můj největší úkol a povinnost.
Hodně se mluví o tzv. smart řešeních, která by se dala využívat i pro venkov. Ale co to vlastně ono "smart" je ve vašich očích? Chytrá lavička, automatické osvětlení nebo co?
Pro mě je to hlavně digitalizace. Tedy to, aby lidé nemuseli vůbec na úřady a vše mohli vyřešit pomocí mobilního telefonu.
Když se na chvíli zastavím u současné krajské koalice. Vím, že se zatím spíše seznamujete, ale přesto – jak se vám zatím jeví atmosféra na středočeském hejtmanství?
Dobře. Nikdo nedělá vlny, jsme schopni se dohodnout a najít řešení. A co je důležité, respektujeme se a nasloucháme si.
Vydržíte celé volební období? Ve Středočeském kraji se v minulosti děly i v tomto ohledu velmi zajímavé věci...
Pokud zvládneme plnit programové prohlášení tak ano, vydržíme.
Už jste se stihl seznámit s agendou, padají na vás kostlivci od minulého vedení, nebo zatím vše v pořádku?
Lidé budou moci moje působení sledovat ve veřejném kalendáři. Zatím jsem v úřadu 3 dny. Jezdím denně vlakem z Kolína do Prahy do Zborovské ulice, kde je krajský úřad. Dveře mojí kanceláře jsou pro každého otevřené. Sedím ve druhém patře. V současnosti je největším tématem rozpočet kraje pro rok 2021. Plánované příjmy jsou nižší o 800 milionů korun oproti roku 2020 a s tím se musíme vyrovnat. S agendou se seznamuji postupně. Už jsem mluvil přibližně s polovinou lidí z odboru regionálního rozvoje. Na hodnocení mi dejte čas. Velmi rád jsem se potkat s energetiky Staňkem a Plzákem a těším se na naplňování územní energetické koncepce i na projekty týkající se Energy Performance Contracting, k nimž mám vzdělání.
KAM DÁL: Bylinky jsou receptem na dlouhý život. Jen je třeba najít tu správnou v pravý čas.