Svět zaznamená kvůli koronaviru obrovské ztráty. Do recese mohou spadnout i největší ekonomiky
Pokles světové ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku je stále reálnější. Pokud se pandemie koronaviru nepodaří dostat co nejdříve pod kontrolu, stane se tak poprvé od světové finanční krize. Už dnes je však možné sledovat obrovské ztráty, další působí i více či méně logická panika. Počítají se v miliardách dolarů, půjdou do bilionů. Do recese mohou spadnout největší světové ekonomiky.
S trochou nadsázky se dá říct, že vše zlé začíná v USA. Stačí si vzpomenout na 15. září roku 2008, kdy se krachem banky Lehman Brothers odstartovala neuvěřitelná finanční apokalypsa, která přímo či nepřímo zasáhla desítky milionů lidí po celém světě. Dnes stojíme před zcela jiným problémem, za který nemůže roky uměle vytvářená bublina, ale příroda. Jsme mnohdy zoufalí a netušíme, co dělat.
Newyorská burza přišla v pondělí o sedm procent právě kvůli tomu, že řada lidí logicky neví, jak dál. Všeobecné panice jistě nepomohlo ani oznámení pádů cen ropy, což sice s koronavirem až tak nesouvisí, ale je to každopádně dobrý prostředek, jak si vyřídit účty nebo si zjednat respekt. Stůj co stůj. Může se dít to, co už jsme jednou zažili? Mohou se americké akcie propadat a propadat, až skončí ani ne na polovině své původní hodnoty? Odpověď není radostná, protože ano, může.
Ekonomika je hodně provázaná
Podle organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) poroste globální ekonomika letos o 2,4 procenta. Což už je půlprocentní zhoršení oproti předpokladům před koronavirem. Jedním dechem je potřeba dodat, že jde o ten nejvíce pozitivní výhled v případě, že se státy s pandemií rychle vypořádají a vše se vrátí do starých kolejí.
Teorie černé labutě je metaforou popisující důležité neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Odchylují se od toho, co je běžné, a proto je obtížné je předvídat. Často se objevují snahy události zpětně racionalizovat. Termínem někteří odborníci označují současné výhledy ekonomiky.
Nejhorší čísla pak říkají, že ekonomika zrychlí pouze o 1,5 procenta, což by byla polovina z loňského roku. „Mnoho zemí je v recesi. Vyzýváme vlády, aby udělaly nejlepší možná opatření,“ řekla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. Což je samozřejmě krásná myšlenka, kterou by jistě každý rád uvedl do praxe, ale skutečnost je mnohdy jiná, složitější.
Pokud by opravdu došlo na černý scénář, znamenalo by to, že světová ekonomika se na mezičtvrtletní pokles dostane poprvé od roku 2009, kdy se zmítala v dopadech zmíněné finanční krize. A ještě je tu jedna zásadní věc, kterou zmiňuje i OECD. Ekonomika je dnes na sebe mnohem více navázána, než byla před deseti lety i než při poslední epidemii SARS v roce 2003.
Skoro 3 biliony dolarů
Analytici agentury Bloomberg vypočítali, že by pandemie koronaviru mohla svět přijít na 2,7 bilionu amerických dolarů. V takovém případě by do recese byl mohlo spadnou Japonsko, ale i USA a další silné ekonomiky, což by se projevilo doslova všude. Čína by sice rostla, ale pouze o 3,5 procenta, což by bylo nejméně od reforem prezidenta Teng Siao-pchinga v roce 1980.
Jasně, čísla nemusejí být přesná, dokonce se jistotě možná ani neblíží. Na druhou stranu nejde o vaření z vody, odborníci vycházeli z "čínského modelu", kde se COVID 19 začal šířit. Tam se například prodej aut propadl o 80 procent, větší i drobní podnikatelé mnohdy přicházejí o všechno. Dalším faktorem v odhadu je analýza jiných zemí a zejména dopady na globální dodavatelské řetězce. Tam bude podle agentury Bloomberg klíč a je jedno, zda jde o nabídku nebo poptávku.
S globálním poklesem ekonomiky počítá v první polovině roku i společnost Goldman Sachs. Nejnovější prognózy vývoje HDP za první čtvrtletí v Číně se pohybují v širokém rozpětí mezi +5,8 a -0,5 %, což podle Bloomberg vysokou míru nejistoty jen podtrhuje.
Pacientka s cystickou fibrozou: Smějí se mi kvůli tomu, že nosím roušku. Je mi smutno.
