Svrab je vysoce nakažlivý a stále mezi námi. Přinést si ho můžete prakticky odkudkoli

Svrab byl běžný ještě před rokem 89 a pověst získal jako nemoc ze špíny. Tak tomu skutečně je. Proto si můžete svrab přinést například z hromadné dopravy, zejména pokud jezdíte stejnou cestou jako lidé bez domova. Pro přenos stačí dotknout se kůží nějaké látky, ve které se roztoč svrabu udržuje, případně se přenáší kontaktem kůže na kůži. Je tedy poměrně riskantní podat bezdomovci ruku, svrab by totiž mohl přenášet. 

Jak poznáte, že máte svrab? Vyznačuje se zejména úpornou a svědivou vyrážkou na kůži. Na kůži jsou viditelné chodbičky zákožek. Lidé s oslabenou imunitou k němu mohou být o něco náchylnější. Svrab se ale nepřenáší jen podáním ruky, velmi častou cestou přenosu je sexuální soužití mezi partnery. 

Co přesně je svrab?
Mikroskopický půl milimetrů velký roztoč se jmenuje zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei). Samičky roztoče lezou po kůži a během několika minut se do ní zavrtávají. Ve spodních vrstvách kůže si razí chodbičky, do kterých každý den kladou jedno až dvě vajíčka.

Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se kolem 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtají do kůže nebo se také mohou přenést na dalšího člověka.

Jedna zákožka se dožívá až 5 týdnů a za tu dobu zvládne naklást 40 až 50 vajíček, během několika měsíců se v těle může z jedné zákožky vyvinout na několik set roztočů. Mimo tělo přežijí zákožky ve vlhkém prostředí asi dva dny. Mráz nebo sucho a přímý sluneční svit zákožky ničí. 

Jak se projevují zákožky (svrab) na těle

• Svědění, které se stupňuje zejména v noci na lůžku a při prohřátí těla, kdy zákožky zvyšují svou aktivitu.
• Na kůži jsou viditelné chodbičky zákožek jako několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé, našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou dva až tři milimetry velkou kupkou na konci, kde se nachází samička.
• Výskyt chodbiček je zejména v místech s jemnou kůží: meziprstní prostory, okolí genitálu, prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketního a kolenního kloubu, na podbřišku, v místech, kde přiléhá prádlo. Hlava, krk a krajina mezi lopatkami nebývají u dospělých osob zasažené.
• U dětí jsou na dlaních, ploskách nohou, obličeji a zádech.
• V místech kůže poraněné škrábáním se tvoří strupy, do rozškrábaných ran může být druhotně zanesena infekce a rány mohou hnisat (zduřelé lymfatické uzliny).
• Zvláštní forma svrabu, charakterizovaná velkými krustami a strupy na obličeji a rukou, které však nesvrbí, avšak mohou obsahovat až milion zákožek. Ty se vyskytují u lidí s oslabenou imunitou, starých, nemocných a zanedbaných lidí.

Postup léčby. Samičky se vrací znova a znova
Přítomnost svrabu se dá zjistit po odebrání malých vzorků kůže z míst, kde sídlí zákožky, nebo z prohlídky pod mikroskopem. Lze ho také poznat podle typických chodbiček a papulek. Na léčení doporučí lékař masti a krémy s obsahem látek, které zákožky zničí. Přípravky je nutné nanést na celé tělo od krku dolů. Musí působit na zákožky kontaktně. V místě, kde by se mast nenanesla, se totiž mohou zákožky držet a přežívat. 

Je také nutné vyprat osobní prádlo, ložní prádlo a cokoli, s čím člověk přišel do kontaktu, vyprat a vyvařit na nejvyšší teplotu nebo důkladně přežehlit. Co nejde tímto způsobem vyprat nebo vyžehlit, je nutné dát do igelitového pytle a vystříkat insekticidním prostředkem podle pokynu výrobce. Na několik hodin se pytel nechá zavřený. Postele je třeba vyluxovat, matrace rozložit, vystříkat prostředkem, nechat optimálně vyschnout na slunci nebo ve vysokých teplotách. Po každé léčebné kůře se musí procedura vyvařování opakovat znova. 

Některé příznaky nemoci se projevují dlouho po zbavení se svrabu, může to být i několik týdnů. 

Jak se vyhnout nákaze svrabu?

• Základem je osobní hygiena na dobré úrovni. 
• Nebuďte v těsném kontaktu s neznámými osobami. 
• Nedotýkejte se sedadel v hromadné dopravě.
• Nepřespávejte v cizím ložním prádle. 
• Nepřespávejte na pochybných ubytovnách.