Terorismus po česku. Když se důchodce stane obětí hysterie, propagandy a vlastní blbosti
Případ důchodce Jaromíra Baldy, který neváhal pokácet dva stromy, aby ve společnosti vzbudil dojem, že jde o teroristický čin některého z migrantů, jen dokazuje, jak si něco takového mnoho Čechů doopravdy přeje.
Že žijeme v zemi, která má patent na absurdní události, není žádné nové zjištění. Nechtěné groteskní situace už za ta léta naučily rozumné lidi místo v pláč propadat smíchu.
Jsou však chvíle, kde už ani úsměv nestačí a případ českého “terorismu” je tím nejjasnějším důkazem. O čem vlastně vypovídá čin důchodce Jaromíra Baldy?
Vedeni strachem
Bylo by velmi jednoduché zhodnotit konání starého pána jako výsledek pomatení smyslů jednotlivce, ale tím bychom se ochudili o podstatu celého problému. Jaroslav Balda a další jemu podobní mají opravdový strach o svoje bezpečí.
Jsou totiž lapeni v pasti dezinformačních kampaní, které jsou v internetové síti nastražené a vyrobené na míru důvěřivcům, kteří při představě muslima na českém venkově propadají opravdové hysterii.
Díky představivost si tak v hlavách tvoří scénáře o utopické budoucnosti, kde je Evropa v plamenech a jediné, co z naší krásné země zbyde, budou Blaničtí rytíři, kteří ne a ne přijít na pomoc.
Pro potvrzení jejich pravdy, kterou účelově přiživují postavy jako Tomio Okamura, už jen chybí, aby se svět ustrašené fantazie zhmotnil a začal ten pravý odboj. Na bitevní pole tak přicházejí samozvaní hrdinové s motorovou pilou.
Noční můry
Terorista v důchodcovské věku je nepochybně za svůj čin zcela zodpovědný a fakt, že svým zvráceným plánem ohrozil několik lidských životů, jen aby odpůrcům migrace splnil jejich toužebné přání, je nutné zákonitě odsoudit.
Jedním dechem je však nutné dodat, že na jeho konání mají podíl také média a samotní politici, kteří se naučili živit z lidského strachu. Pan Balda se také ke svému činu přiznal se slovy, že provedl zhovadilost a nechtěl nikomu ublížit.
Jako bonus k pokáceným stromům na železnici tiskl letáky s texty, které měly vyvolat dojem, že je psal vyznavač džihádu. Muž však ve svém podvratném plánu zapomněl, že píše česky a latinkou.
Svůj čin částečně obhajoval tím, že trpěl panickým strachem a nočními můrami vyvalané událostmi v Německu a Francii. V boji proti migrantům tak použil o něco tvrdí kalibr, než jsou rasistické urážky v diskusi pod články.
Splněné přání
Strach, který je v určité části společnosti krmen a důsledně rozvíjen, tak měl dostat ten pravý materiál, který by rozvinul bublající nenávist. Lež je častým nástrojem, jak prohloubit přesvědčení o budoucí zkáze lidstva, ale i dokola se opakujíc pohádka se oposlouchá.
Lidé manipulováni lží a strachem k nenávisti, jako kdyby toužili po podobném neštěstí, které by jim dalo mandát jednat a naplno rozvíjet paniku a agresivitu. Muslim jako strašák českého důchodce by se tak konečně stal reálným.
Zatím je však nebezpečí pouze hypotetické a jediným teroristickým činem za poslední léta tak zůstává onen partyzánský útok jednoho důchodce.
