Tomáš Vaněk: Největším nepřítelem Evropské unie je Evropská unie

Pane Vaňku, máme zůstávat v Evropské unii, nebo z ní odejít?
To je velmi složitá otázka, i když se může zdát odpověď jednoduchá. Viděl bych to tak, že unii je třeba předělat. Což můžete brát i tak, že v současné unii bychom neměli zůstávat.  Někteří lidé si myslí, že reformovat EU je poměrně naivní nápad, k čemuž se přikláním i já. Na druhou stranu mám za to, že je povinností politiků se pokusit věc opravit, než začnou dělat další kroky.

Dobře, ale do kdy by ta "oprava" měla nastat?
To je přesně věc, která se mi nelíbí. Řada lidí mluví o nutnosti reformovat, ale neuvádí žádný časový horizont. Nerad bych se ocitl v situaci, že ještě za patnáct let budou mít některé strany ve svých programech bod "reforma EU". Každý normální člověk, který je členem nějaké spolku a něco se mu v něm nelíbí, začne pracovat na změně. Já bych tedy nejprve zkusil uříznout politickou nadstavbu, nebo minimálně její největší část, a vrátil se před Lisabonskou smlouvu. Dal bych tomu dva roky, když se nic nestane, tak bohužel.

Opravdu si myslíte, že by na toto evropské elity přistoupily?
Bez boje jistě ne. Přišly by o obrovské pravomoci, čehož se dobrovolně nebudou chtít vzdát. Tento přístup ostatně vedl i k brexitu. To, co Brusel nabídl Cameronovi, bylo mimořádně směšné. Je to tedy i teď otázka na jednání, nejspíš docela tvrdá. Ale zkusit se to musí.

Po těch dvou letech, které jste zmínil, bychom tedy měli odejít z unie?
Nerad říkám vystoupit z Evropské unie, protože řada lidí to překládá jako vystoupení z prostoru hospodářské spolupráce. Není nejmenšího sporu, a je to v zájmu každého, mít v Evropě fungující hospodářskou spolupráci. Ale v zájmu málokoho je, abychom tu měli povinně migranty nebo euro.

Co argumenty, že bychom přišli o dotace, že bychom měli začít více dávat, když jsme doteď brali...?
Já osobně pokládám systém dotací za korupční. Všechny kalkulace, kolik my jsme poslali do Bruselu a kolik jsme dostali zpátky, jsou většinou zatížené jedním zásadním nedostatkem. Přehlížejí, že za dotace lze postavit pouze to, co chce unie. Ne to, co chce konkrétní obec. To je první problém. Druhý je ten, že podmínky jsou nastavené tak, že na tom musí dělat prověřené firmy. Což vypadá logicky, ale do češtiny si to můžeme přeložit jako dražší firmy. Pak se na tom živí spousta „nemakačenků“, kteří zprostředkovávají nebohým obcím dotace, protože systém je tak komplikovaný, že bez profíků se přihláška vyplnit nedá.

Je to tedy i o tom, že se vlastně stavěly věci, které být nemusely?
Ano, to je velký problém. Mnozí svým následovníkům pořídili to, čemu se v Česku říkalo železná kráva. Neboli postavili něco, co bylo nad potřeby obce, a teď se to musí povinně udržovat, cpát do toho další peníze, které už od nikoho nedostanete. A v podstatě jde o věci, které nepotřebují. K dotacím mám tedy velmi negativní vztah. Umím si představit například jednorázové bezúročné půjčky pro obce, které potřebují větší investici. Ale v téhle zemi jsme přeci staletí žili bez dotací.

Není problémem EU její příliš rychlé rozpínání, není tohle největší kámen úrazu?
Současné evropské elity se chtějí dožít svého snu, to jest superstátu, který bude konkurovat USA a Číně. Jenže ono to samozřejmě nejde. Za příklad se dávají USA. Ale zapomíná se, že tam to trvalo 200 let a jednu mimořádně krvavou občanskou válku. A tamní státy také nejsou státy ve smyslu našeho. Byla to teritoria s velmi podobnou směsí lidí. Tady máme různé tradice, různé představy i vzpomínky. Zběsilá snaha Evropské unie, semlít to jednoho hrnce a pak z toho vytáhnout jednoho univerzálního Evropana, je naprosto šílená.

Jak to skončí?
Určitě ne dobře. Zvlášť, když se ještě rozhodlo, že národní státy trošku naředí migranty. Uvědomují si dobře, že největší síla je v centru. Ano, možná naše děti a vnoučata za padesát, sto let by neměly námitky na nějakou užší integraci. Ale tento současný fofr, to nejde. Vždycky říkám, že největším nepřítelem Evropské unie je Evropská unie.

Takže přijde Czexit?
Těžko teď odhadovat. Pokud ano, bude to jen reakce na to, co se děje. Mám pocit, že spokojený není vůbec nikdo. Kromě těch, kteří jsou spokojeni profesionálně, protože jsou na příslušných výplatních páskách. A je to strašná škoda.