Trikolora s jistotou míří do parlamentu. Mají svou Zuzu, která se o všechny postará

Vůdkyně nově vzniklé formace září v první řadě čekající masy lidí. Její oranžová hříva se leskne v podzimních paprscích a když vystoupá na vyvýšený piedestal, v brýlích se jí odráží snad dvousethlavý dav, který si přijel vyslechnout její projev. Projev k národu, který je postaven před krutou volbu. Volbu mezi životem a přežíváním. 

Zhmotněný sen

Zuzu bývala vždy obletovaná, už v pubertě za ní táhli chlapci z okolních vesnic, když se v podvečerním slunci vyhřívala nahoře bez v okně pokojíčku v domě svých rodičů. Tehdy si jen v hlavě malovala představu, že se jednou přestěhuje do Prahy a stane se hvězdou. Nestala se z ní ani modelka, ani herečka, zpívat se stydí, i když ve školním sboru ji prý bylo vždy pěkně slyšet. Přesto nezapadla a splnila si sen slávychtivé teenagerky - je nejvýraznější tváří tří menších politických subjektů, které se pro volby do Poslanecké sněmovny v říjnu roku 2021 spojily ve formaci Trikolora Svobodní Soukromníci. Po nečekaném odchodu unaveného prezidentského synka, s nímž se stejně nikdo nechtěl moc bavit, vystoupala na pomyslný žebřík v hierarchii strany Trikolora a navrhla úderné předvolební heslo "Máte právo žít, nejen přežívat!".

„Na to Češi uslyší,“ vyhlásila na zakládacím sněmu trojformace, který proběhl v prostorách rozlehlé zahrady šéfa Svobodných Libůnka. Měla už malinko upito, přesto byli všichni muži v pozoru a naslouchali jejím moudrům. Ne nadarmo zvolila pro tuto příležitost přiléhavé šedé šaty, které dávaly vyniknout jejím přednostem a v hlavách přítomných probouzely inspiraci. Odhalený dekolt naplněný k prasknutí tomu jen napomáhal. Přesně to Zuzu potřebovala - odvést pozornost od programu plného prázdných hesel, naivních nabídek a absurdních plánů. Zaujmout, nevyvolat diskuzi a slyšet jen obdivný potlesk. Stále jsou totiž občas slyšet z regionů výjimky, které v politickém boji chtějí postaru vsázet na program a body, které by měly být ve sněmovně prosaditelné a splnitelné. „Takový přežitek, na to my přece hrát nebudeme...“ hlásí nekompromisně Zuzu, když slyší argumenty podsaditých pánů, kteří přijeli v drahých autech a zřejmě už ve svých životech něčeho dosáhli. „Tuhle skupinu mi musíš pomoci utišit, s tímhle v zádech nemáme šanci uspět. Víš, na koho cílíme, ne? Kdo má být náš potenciální volič, jsi nezapomněl? Žádnej lumen, prostě jedeme na strach, ten je nejlepším nástrojem moci,“ vysvětluje Zuzu Petemu, který ve svaté trojici vyvolených zastupuje Soukromníky. Pete opravdu pomohl, nasliboval bohatým, s vládou nespokojeným mužíkům hory doly, Libůnek jim doléval drahý sekt a Zuzu, vlající na patnácticentimetrových jehlách do rytmů znějící Carminy Burany, zakotvila u řečnického pultíku. „Su paličatá, ale su spravedlivá,“ hřímá s olomouckým přízvukem a pokračuje: „Pojďte s námi a budeme se mít dobře.“ Tím má Zuzu vyhráno, má je v kapse. „Teď z nich jen vytáhnout peníze na celorepublikovou kampaň a je to naše,“ šeptá opocenému Petemu, zatímco rozdává falešné úsměvy na všechny strany. 

Mezipolní sjezd

O půl roku později stojí Zuzu na poli v pražských Stodůlkách, kam se sjeli nejen členové všech tří politických subjektů, ale i značná část jejich voličské základny. Jsou jich snad dvě stovky, ta všechna auta se sotva vešla do ulic vedoucích k místu setkání. „Asi to nebyl úplně super nápad, možná tím někoho dost naštveme to tady takhle bloknout,“ říká Zuzu mladičkému Libůnkovi, který pro ni zařídil luxusní bílou limuzínu a hájí ideu, že bylo fajn udělat akci, o které se bude ještě dlouho mluvit.

Pro dnešek zvolila vůdkyně rudé šaty, ještě zářivější zrzavý přeliv do vlasů než obvykle a úsměv, který trénovala celé ráno. Kráčí po úsporném proužku modrého koberce, nataženém na praktikablech snad v kilometr dlouhé lávce. Oddaní máčí své lakýrky, tenisky i lodičky v bahýnku, které po noční bouři ještě zdaleka nestihlo vyschnout. Nikomu to nevadí, nikdo se nezlobí - každý jen zamlkle hledí k pódiu, na které po chvíli vystoupí vůdkyně. Strach se zrcadlí v jejich očích, zatímco Zuzu pulzuje pod šaty nervozita a odhodlání. Její dekolt se pravidelně vzdouvá a cítí ty všechny upřené pohledy směrem k sobě. Ví, že to, co za chvíli řekne, uslyší celá země, nejen dav, který u toho chtěl osobně být. Její řeč bude přenášena do statisíců domovů a ona doufá, že jí budou všichni poctivě naslouchat. Donutí je k tomu strach, který se Českem v posledních týdnech line jako vůně nedělních obědů v poledne ulicí. 

Vzdemutí k vítězství

Už vystoupila na poslední stupínek, už se otáčí s nacvičeným pohozením vlasů a dme se pýchou nad svým dílem. Dav konečně projevuje emoci, nesmělé ruce zdvihají transparenty, ozývá se jásot, pískot a potlesk. Zuzu cítí, jak jí pot stéká po zádech, a nervozně pokyne k vřavě. Ta ve vteřině utichá a ona poprvé promluví: „Vítejte, jsem Zuzu a mám právo žít! Stejně jako vy máte právo žít! My všichni máme právo žít! A kdo to doteď netušil, už to ví...“ Zkušeně se odmlčí, nechá projít potlesk a pokračuje: „Nechceme přežívat! Nikdo nemusíme přežívat a já vám to zajistím.“

Strach jako by se z pole vznesl, rozpustil se někde v nebi a z těch zoufalých, vyděšených lidí se rázem staly šťastné bytosti. Mají opět naději, šanci na život, už je nemusí ovládat strach. Mají svou Zuzu, která se o ně postará. Stačí jen přijít k volbám a dát jí svůj hlas. „Zuzu - Zuzu - Zuzu...“ ozývá se freneticky z pole a transparenty s její podobiznou míří k nebi.

I Median už nám dává 4,7%!
Kampaň pokračuje v plném proudu. pic.twitter.com/jP0pGFYHSv

— Svobodní (@svobodni) September 9, 2021

Zuzu je dojatá svým výkonem, za zády jí stojí usměvavý Pete a šťastný Libůnek. Je jim jasné, že takovou nabídku Čechům ještě nikdo nikdy nedal. Vítězství cítí v kostech, i když zdaleka ještě netuší, kolik Čechů u televizních obrazovek přesvědčila Zuzu svým plamenným a odhodlaným projevem. Ale v jednom se shodnou - vůně milionů, které se na účet formace přikutálí poté, co společně získají aspoň 3 % hlasů, už je cítit ve vzduchu. Stejně jako podzim, který přinese Česku tak úžasnou radikální změnu. 

KAM DÁL: Žena, která vyhrála soud s Babišem. Víra ve slušnost ji stála živnost, rodinu i soukromí, přesto se nevzdala. Jaká je?