Ukrajinské vedení neříká vždy pravdu. Používejte zdravý rozum, varuje generál Šedivý
Ukrajinská ofenziva vázne, Rusové přecházejí do protiútoku. Platí to minimálně na východě země. Generála Jiřího Šedivého to ale příliš nepřekvapilo. Uvědomuje si, že zprávy o úspěších Ukrajinců jsou často nadsazené a neodrážejí reálný stav. A je tu ještě jedna věc – zdaleka ne všechna technika dodávaná Západem je kvalitní a konkurenceschopná.
Armáda Vladimira Putina útočí u Avdijivky, kde hrozí obklíčení. Rusové také zaznamenali úspěchy u Kupjansku, Lymanu a Bachmutu i u Marjinky a Šachtarskeho. Je zřejmé, že okupanti se poučili ze série neúspěchů během posledních týdnů. To potvrdil i Institut pro studium války, který napsal, že „operace u Avdijivky ukazuje schopnost ruských sil se učit.“
Rusové na Ukrajině přebírají iniciativu
Tanky už totiž nejsou bez ochrany, tak jako se to stávalo v minulosti. A pak je tu mohutná dělostřelecká palba. „Takovou jsem za celou válku neviděl,“ napsal si na telegramovém účtu známý ruský blogger Vožak Z. Všiml si také toho, že ruské vedení vojáky nežene do „mlýnku na maso“, jak bývalo zvykem. Armáda naopak postupuje koordinovaně, a když narazí na překážku, stáhne se.
Také bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý upozorňuje na to, že se situace na bojišti jeví jako vyrovnaná. „Výraznější iniciativu v minulých týdnech vykazovala ukrajinská armáda. Nyní je zřejmé, že se postup buď zastavil, nebo že je velmi pomalý. Naopak se zdá, že iniciativu v některých částech Ukrajiny přebírají opět Rusové. Každopádně územní zisky obou stran jsou minimální a ztráty velké,“ řekl v rozhovoru pro Čtidoma.cz.
- Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.
- Hlavní náplní jeho práce bylo provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO.
- Bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu.
- Je ženatý, má dvě dcery.
Proč se Ukrajina brání a nepostupuje tak, jako v předešlých dnech?
Je otázka, jak zásadní vlastně ten postup byl. Optimistické zprávy nebo zprávy vytržené z kontextu ve prospěch úspěchu ukrajinských vojsk jsou stále velmi často prezentované i nejvyšším vedením Ukrajiny a ukrajinské armády. Ne vždy je to pravda. Pro objektivitu je potřeba říct, že podobně informují Rusové o svých úspěších. Pro zjištění reálného stavu je nutné studovat, pokud je to možné, objektivní zdroje – a pokud možno je kombinovat. Nejjednodušší je na situaci se dívat při zachování zdravého rozumu a nepodceňovat Rusy. Pak se doberete reálnějšího pohledu na situaci.
Mluvilo se o tom, že rozhodující mohou být moderní západní zbraně dodané Ukrajině, to se tedy nepotvrdilo?
Zatím se to nepotvrdilo. Velké naděje se vkládaly do tanků Challenger a tanků Abrams. Jenže tanky Abrams se asi na frontu ještě nedostaly, jeden tank Challenger ze čtrnácti dodaných již byl zničen. A podle britského ministra obrany Shappse už další tanky Ukrajina nedostane. Mimoto, počty moderních tanků jsou malé a nebudou mít v blízké budoucnosti zásadní vliv na poměr sil na bojišti. A tanky Leopard zjevně svoji roli nesplnily. Určitě ne tanky ve variantě A1.
Pro Ukrajinu je zásadní podpora USA. Ozývají se však stále silnější hlasy, že by se odtud měly dodávky zbraní a peněz omezit. Co by se stalo, kdyby k tomu opravdu došlo?
Pro Ukrajinu by to byla katastrofa. USA jsou největším podporovatelem Ukrajiny, a to nejenom materiálově, ale i finančně. Ale i Spojené státy mají své limity a své problémy, americká pokladna není bezedná. Navíc i USA trpí silným migračním tlakem a musí se věnovat vlastní bezpečnosti. Je jasné, že Evropa musí být připravena, že bude muset převzít větší díl odpovědnosti za to, co se děje na Ukrajině, a za vlastní bezpečnost. To je formálně deklarováno už několik let, ale praxe je jiná. Evropa není schopná nahradit podíl pomoci USA.
Může být pro USA jakýmsi mementem Somálsko před třiceti lety, kdy se americká armáda zapletla do místních bojů? Povídalo se, že Somálsko bylo osobním projektem Madeleine Albright. Může se Biden snažit o vlastní, ukrajinský „pomníček“?
Myslím, že se nedá srovnávat situace a podpora Ukrajiny Spojenými státy s tím, co se odehrálo v roce 1993 v Mogadišu v Somálsku. Mimoto, USA není přímo svými vojsky do války na Ukrajině zapojena. Je samozřejmě možné debatovat, co znamená být, nebo nebýt přímo zapojen do války na Ukrajině – a zda finanční a materiálová podpora znamená přímou účast v konfliktu. Ale vojska USA na Ukrajině nejsou. Nemluvil bych o pomníčku prezidenta Bidena, ale měli bychom mluvit o pomníčku „Západu“.
Jak to myslíte?
Nezvládli jsme nárůst krize na východní Ukrajině, ani to, jak se zrealizovaly dohody z Minsku, především však dohoda Minsk II z února roku 2015. A nezvládli jsme ani prohlubující se krizi před přímou ruskou agresí, ačkoliv bylo jasné, že k útoku na Ukrajinu dojde. Právě naopak, prezident USA Biden několikrát varoval před úmysly Putina Ukrajinu napadnout.
Ukrajina by podle některých zdrojů mohla do konce roku začít jednat o členství v EU. Přijde vám to reálné? A správné?
Je možné s Ukrajinou jednat o vstupu do EU. Ale bezesporu dnes není ke vstupu do EU připravena. V současnosti je Ukrajina ve svízelné situaci. A především v ekonomické oblasti není schopna řadu kroků provést. Rovněž zásadní období po ukončení války, ať bude její konec jakýkoli, bude znamenat obrovské zatížení nejenom Ukrajiny, ale i států EU. Protože lze předpokládat, že bude silný apel na to, aby se z velké části rekonstrukce Ukrajiny platila ze zdrojů EU. Je logické, že Ukrajina musí mít vyřešeny všechny bezpečnostní otázky, aby následně nezatěžovaly celou Evropskou unii. Navíc zemi určitě čeká dlouhé období adaptace právního systému na úroveň požadovanou Evropskou unií. Bude to ještě dlouhý proces. Ale začít může už dnes.
KAM DÁL: Putinova raketa Burevestnik: Ruské trumfové eso, kterého se bojí i NATO.
