Uražený Putin chce na cestu do Turecka ruské stíhačky a vypnout systémy NATO. Důvody vysvětluje analytik Vojáček
Vladimir Putin je už naštvaný na celý svět, který se proti němu obrací. Britové zřejmě povolí Ukrajincům použít jejich rakety na Rusko, někdejší přítel Erdogan mu prý nechce zajistit ochranu při cestě do Turecka a vypnout systémy NATO. Jediný, kdo mu alespoň slovy jde na ruku, je Donald Trump. Ani tam to ale nebude tak horké, říká pro Čtidoma.cz analytik Jiří Vojáček.
Ukrajině se na bojišti příliš nedaří. Ruské jednotky poměrně rychle postupují, a zatímco přes léto to vypadalo i díky útoku na Kursk, že má Ukrajina navrch, teď se zřejmě karta obrátila. Kde ale Ukrajina rozhodně navrch má, je diplomacie. Ruský prezident Vladimir Putin totiž rychle přichází o spojence. Tím nejaktuálnějším, kdo dal přednost své pozici v NATO a přestal se angažovat v mírových rozhovorech, je turecký prezident Erdogan. Putin si to však nenechal líbit a začal ze sebe dělat oběť.
Putin chce za Erdoganem
Kreml si stěžuje, že by jej při cestě do Turecka mohla sestřelit ukrajinská vojska a že s sebou nutně potřebuje eskortu ruských stíhaček. Ty by však podle platných dohod mohly být sestřeleny systémy NATO umístěnými v Turecku a Kreml požaduje jejich vypnutí. Podle Jiřího Vojáčka je to ale jen politický manévr. „Jestli se nemýlím, Putinův ‚Air Force One‘ je Iljušin Il-96 a ten má dolet dostatečný k tomu, aby se Ukrajině i Černému moři při cestě do Turecka bez problémů vyhnul, takže důvody budou spíše politické, vzhledem k tomu, jak se Erdogan v poslední době chová,“ říká vojenský publicista.
Sestřelení Putina by rozpoutalo peklo
Možnost, že by Ukrajina chtěla Putina sestřelit, je podle Vojáčka spíše nereálná. „Nevidím prezidentu Zelenskému do hlavy ani nevylučuji nějaký sestřel omylem, ovšem řekl bych, že něco takového by si zřejmě Ukrajinci nedovolili. Pokud by to udělali, dokážu si živě představit, že Putinův nástupce, pokud by se rozhodl pokračovat v jeho totalitní politice, by přikročil k nějakým opravdu radikálním krokům typu použití taktických jaderných zbraní, kobercové bombardování Kyjeva a podobně,“ nastiňuje případné další kroky Kremlu, pokud by byl spáchán atentát na Putina.
Trump a Vance jsou v diplomacii mimo
K situaci na Ukrajině se vyjádřil i Donald Trump a J. D. Vance, jeho kandidát na viceprezidenta. Vance v rozhovoru naznačil, že jeho plán pro takzvaný mír na Ukrajině je v podstatě přistoupit na všechny podmínky Ruska, nechat mu zabrané území a zaručit se, že Ukrajina nevstoupí do NATO. „Je to ukázka, že se Trump s Vancem v zahraniční politice příliš neorientují. Na toto by Ukrajinci nikdy nepřistoupili, de facto by to znamenalo vítězství Ruska. I proto je možná Trump v USA obviňován, že je jedna ruka s Putinem a že by spíš šel na ruku jemu než Zelenskému,“ komentuje to Vojáček.
Britské rakety nepoletí na Kreml
S analytikem jsme také probírali povolení Ukrajincům používat britské rakety Storm Shadow na ruském území, kdy by mohly teoreticky doletět i na Moskvu. Vojáček však spíše vylučuje jejich použití na civilní cíle. „Jestli skutečně budou moci SS a ATACMS použít na území Ruska, pak než politické cíle (Moskva) si dovolím tvrdit, že budou napadeny spíše vojenské cíle. Velké vojenské základny, zejména základny strategického letectva (primárně Engels-2),“ říká. Ačkoliv tedy Rusko momentálně na bojišti vyhrává, v diplomacii se chová jako slon v porcelánu. To by se mu v budoucnosti nemuselo vyplatit.
KAM DÁL: Nevolitelný Jiří Paroubek: Odmítl jsem Konečnou, její lidi jsou oproti mně nikdo
