V Brdech vylepšují les, vysazují zde původní druhy stromů. K čemu je to dobré?
Také vás napadlo při toulkách přírodou, jak asi budou vypadat lesy do budoucna? Zvláště když vidíte, jak vám mizí před očima vaše oblíbená místa pod pilami dřevorubců a harvestorů. Možná, že se blýská na lepší časy, protože lesníci nahrazují všudypřítomné smrky původními druhy.
Na našem území je převážná část lesů hospodářských, což je vlastně laicky řečeno plantáž na dřevo. Stromy dorůstají a musí se porazit, aby z nich byl ještě nějaký ten užitek, než je k zemi skácí přestárlé a nemocné vichřice či věk. Ovlivnit se ale ale dá, jak budou lesy budoucnosti vypadat. O to se snaží i lesníci v Brdech.
Smrk se prostě nejen ekonomicky vyplácí
Smrkové monokultury jsou ale nestabilní, protože jsou náchylné k větrným kalamitám nebo k napadení kůrovcem. Také se smrky vysazují tam, kde původě nerostly. Smrk ztepilý je horský a podhorský druh a dnes jsou smrčiny i v nadmořské výšce 300 metrů nad mořem.
Smrkové monokultury snižují pestrost přírody a snižují ochranu půdy před erozí. Z druhé strany je ale logické, proč se tak rozšířily. Je to ekonomicky výhodnější. Smrk se kácí už ve věku 80 let a po smrkovém dřevu je prostě poptávka.
Většina lesů v Česku je smrkových
Z toho důvodu vypadají nejen naše lesy jak vypadají. Výjimkou jsou chráněné porosty či národní parky a chráněné krajinné oblasti, kde se dbá na složení porostů. Například v naší nejmladší Chráněné krajinné oblasti Brdy, která má nejvyšší lesnatost ze všech chráněných oblastí, dosahují lesní porosty asi 85 % celkové rozlohy.
Zároveň se však jedná o oblast s velmi vysokým podílem nepůvodních kulturních smrčin. Ale už se blýská na lepší časy. Možná jste si povšimli, jak se i v Brdech začaly objevovat oplocenky s vysázenými jedlemi a listnáči.
Zákon ukládá vysazování původních dřevin
V druhé polovině roku 2016 a v průběhu roku 2017 byly v lesních porostech v CHKO Brdy realizovány výsadby a podsadby stanovištně původními dřevinami jako opatření ke zlepšení druhové skladby nad rámec uložený lesním zákonem. Ten ukládá vysazování původními dřevinami ve 25 až 30 procentech podle konkrétního typu porostu.
"Lesní hospodáři, a to konkrétně Arcibiskupství pražské a Vojenské lesy a statky ČR uvedená opatření realizovali na základě podpory z Programu péče o krajinu. Celkem bylo takto vysazeno přes 58 000 převážně krytokořenných sazenic na ploše téměř 8 hektarů a dále bylo postaveno 7,5 km oplocenek jako ochrana sazenic proti poškození spárkatou zvěří. Celkové náklady dosáhly výše téměř 2,3 milionu korun. Mezi vysazovanými dřevinami jsou buk lesní, jedle bělokorá, jilm horský a javor klen. Výsadby byly situovány mimo jiné do maloplošných zvláště chráněných území v CHKO Brdy, například přírodní památky Třemešný vrch a přírodní rezervace Na Skalách a dále do I. a II. zóny ochrany či jejich blízkosti, a to například na svazích vrchů Třemšín, Nahořov, Praha, Klobouček nebo Beran," uvádí Správa CHKO Brdy.
Smrk na větší ploše vystřídají jiné dřeviny
Postupná přeměna druhové skladby v lesích s dominantním zastoupením smrku ztepilého alespoň na části celkové výměry v CHKO Brdy a s ní provázaná změna způsobů hospodaření k přírodě bližším je rovněž jedním z nosných témat stávajícího plánu péče s platností do roku 2025.
"K této problematice uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským v závěru roku 2016 seminář s názvem Problémy dlouhodobé udržitelnosti pěstování smrkových porostů v hospodářských lesích na území chráněných krajinných oblastí. Provedená opatření jsou prvním konkrétním opatřením naplňujícím závěry semináře," připomněl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
