V Tokiu havaroval Airbus s 379 lidmi na palubě. Bez disciplíny a perfektního výcviku by se nikdo nezachránil
Hořící letadlo řítící se přistávací dráhou je noční můrou pilotů i cestujících. Když se takové hořící letadlo objevilo 2. ledna letošního roku na přistávací dráze na letišti Haneda v Tokiu, málokdo by si pomyslel, že všichni cestující i členové posádky Airbusu A350 japonských aerolinií přežijí, byť někteří se zraněním.
I když je vyšetřování této nehody teprve na samém začátku, je zřejmé, že došlo ke střetu přistávajícího dopravního letadla Airbus A350 na lince Japan Airlines 516 z ostrova Hokkaidó s letounem japonské pobřežní stráže Japan Coast Guard Dash 8, který se chystal dopravit do prefektury Niigata vodu a jídlo pro lidi postižené ničivým pondělním zemětřesením. Na palubě tohoto letounu zahynulo pět lidí, zachránil se pouze jeden z pilotů, který utrpěl vážná zranění.
Vyšetřování by mohlo být rychlé
Vyšetřování této nehody teprve ukáže příčinu toho, proč se dvě letadla ocitla na stejné dráze. Spekulovat, zda se jednalo o systémovou chybu letiště, chybu dispečera, nebo některé z posádek, v tuto chvíli ještě není možné. I když vyšetřování bude v tomto případě asi rychlé. Přežila celá posádka a cestující dopravního letounu a jeden z pilotů pobřežní stráže. Nehoda je zaznamenána na kamerách. Otázkou je, zda zapisovače letových údajů a hlasů v kabině budou funkční. Přece jen Airbus hasiči dohašovali celých šest hodin a podle prvních snímků z místa nehody u druhého letounu došlo k úplné destrukci.
Kolize přistávajícího letadla s dalším strojem se stala i v Praze
Dne 2. ledna 1977 se k ruzyňskému letišti blížil linkový let ČSA OK-897 z Leningradu. Na palubě pět let starého Tupolevu Tu-134A bylo 43 cestujících a šest členů posádky. Počasí bylo špatné, ale dráha 31, na kterou Tupolev přistával, byla vybavena přístrojovým přistávacím systémem ILS, a tak bylo přistání povoleno. Na stejné dráze však čekal na povolení ke vzletu Iljušin Il-18, který se chystal k odletu do Bratislavy. Když pilot Tupolevu vyletěl z mraků a viděl na zem, bylo už pozdě srážce zabránit. Jen díky mistrovství pilota, který se pokusil překážku „přeskočit“, nedošlo k horším následkům. Il-18 přišel jen o směrovku. Hůře dopadl Tupolev, který dopadl na dráhu a vyjel z ní, tam se mu zlomila podvozková noha. Byla to chyba dispečerů. Další chybou bylo, že záchranné složky nedokázaly včas zareagovat. Cestující z havarovaného Tupolevu tak museli z místa nehody dojít do odletové haly „po svých“ a tam teprve zalarmovat letištní hasiče.
Požár letounu má často fatální následky, letectví se ale z chyb poučilo
V roce 1980 nouzově přistálo v Rijádu saúdské letadlo, na jehož palubě byl požár. Piloti otáleli s nařízením evakuace, v důsledku toho zemřelo po nadýchání kouře 301 cestujících. Po této nehodě byla přijata bezpečnostní opatření a letušky mohou v určitých případech samy nařídit evakuaci cestujících.
Zlomová byla také tragická nehoda British Airways na letišti v Manchesteru v roce 1985. Letadlo začalo při startu hořet, a ačkoliv se pilotům podařilo vzlet přerušit a hasiči v krátkém čase začali s hašením letadla, na jeho palubě zemřelo udušením 55 cestujících. Tato nehoda přispěla k přijmutí opatření usnadňujících evakuaci, přibylo světel navádějících k nouzovým východům, cestující, kteří mají sedadlo u těchto východů, jsou lépe proškoleni v manipulaci s nouzovými dveřmi a výrobci letadel používají při konstrukci méně toxické a méně hořlavé materiály. Ani to však někdy nepomůže, není to tak dávno, co po neúspěšném přistání vzplálo v Moskvě letadlo Aeroflotu a na palubě zemřelo udušením 41 ze 73 cestujících.
V Japonsku pomohl dokonalý výcvik posádky i konstrukce letadla
Všechny nehody v letectví jsou řádně vyšetřovány a na základě vyšetřování jsou přijímána nová a nová opatření, která mají přispět k co největší bezpečnosti i při mimořádných událostech, jako byla ta tento týden v Japonsku. Letadla jsou vybavena záchrannými prostředky a nouzovými východy v takové míře, aby při správné evakuaci i ta největší letadla s velkou kapacitou cestujících byla evakuována do 90 vteřin. A to se v Japonsku povedlo. Přispívá k tomu i kultura výcviku v této společnosti, která je v odborném světě vysoce hodnocena. Rychlá reakce posádky, okamžité nafouknutí skluzů a zahájení evakuace.
Základem byla disciplinovanost cestujících
Stejnou měrou však k rychlé evakuaci přispěla i disciplinovanost cestujících. Klid a potřeba nezdržovat se zachraňováním svých osobních věcí. A přitom tato evakuace byla značně ztížena tím, že při nehodě se zlomila přední podvozková noha a letadlo bylo nakloněno. Přední skluzy tak měly malý úhel, ty zadní potom příliš velký. Hořel motor letadla a v těchto místech tak nebylo možné nouzové vchody použít. Podle některých informací také selhal palubní rozhlas a posádka tak vydávala pokyny megafonem.
Pravidelná cvičení posádek se provádějí i v Praze
Výcvik posádek pro nouzové situace probíhá v tréninkových výcvikových centrech. „Nácvik evakuačních technik probíhá 1× za 12 měsíců v kabinovém trenažéru typu letounu, ve kterém posádka vykonává pracovní povinnosti. Jedná se o celosvětový standard vyžadovaný legislativně,“ řekl pro Čtidoma.cz Richard Kubelka, bezpečnostní manažer a vedoucí výcviku posádek Czech Aviation Training Centre s.r.o. v Praze na Letišti Václava Havla. „Výcvik je realizován praktickou formou s důrazem na znalost evakuačních postupů, které jsou detailně popsány v provozní příručce leteckého provozovatele. Simulují se krizové situace (například nouzové přistání na souši, na vodě, požár přenosné elektroniky v kabinovém zavazadle, požár na toaletě, dým v kabině, efektivní zvládání davu, způsoby zamezení paniky a evakuační postupy). Vše v přímé vazbě na typ letounu a s využitím nejnovějších poznatků z oboru,“ pokračoval Richard Kubelka. A co doporučuje odborník cestujícím? „Shrnuto jednou větou: chcete-li přežít, zanechte kabinová zavazadla v letadle a řiďte se pokyny posádky, neboť evakuace musí být ukončena do 90 vteřin od okamžiku jejího vyhlášení.“
Zdroj: cnn.com, bbc.com, flying-revue.cz, catc.cz
KAM DÁL: Havarovaný letouv v ulicích New Yorku.
