Vandalismus a anarchie: Pařížské demonstrace ukazují, jak vypadá zárodek občanské války

Ekonomické reformy prezidenta Emmanuela Macrona v posledních dnech hýbou Francií. O víkendu se demonstrací proti jeho politice účastnilo až 136 tisíc nespokojených občanů. Nejvýrazněji vybublala v hlavním městě, kde se k “žlutým vestám” připojilo hned několik radikálních skupin, které rozpoutaly na několika místech Paříže nepokoje nebývalého charakteru.

Francouzi, kteří jsou zvyklí svoje protesty přenést do ulic, tentokrát zažívají situace, kdy hoří automobily, sypou se výlohy obchodů a vandalismu se nevyhnou ani významné památky Paříže. Je Francie na pokraji občanské války, nebo jde o radikální výstřelky několika bezohledných individuí?

Kdo jsou žluté vesty?

Tisíce demonstrantů ve žlutých vestách nejsou spojeny s žádnou politickou stranou, byť je podporuje jak radikální pravice, tak i levice. Občané bez vůdce svým oděvem, který na demostracích musí striktně oblékat, odkazuje k nejpalčivějšímu tématu, jež stojí za aktuální “válkou” v pařížských ulicích.

Povinná výbava automobilu je totiž kromě žlutých reflexivních vest také benzín, který se v rámci Macronovy reformy chystá výrazně zdražovat. Bylo by však zavádějící nezmínit i ostatní důvody, které vyvolávají největší pouliční nepokoje za posledních několik desítek let.

Celá ekonomická reforma Emmanuela Macrona už od počátku jeho vlády dráždí hlavně občany, kteří nemají ve stále dražších francouzských životních podmínkách finanční jistotu. Škrty v sociálních dávkách, reformy školství, ale také zdravotnictví a zemědělství v důsledku extrémních nepokojů stále více bublají pod povrchem. Situace v zemi se tak může ještě zhoršovat.

Benzín v hlavní roli

Jako sněhová koule se nabaluje nespokojenost tisíců francouzských občanů na zdražování pohonných hmot. V pondělí se o slovo přihlásili např. řidiči sanitek, kteří protestovali proti reformě financování sanitní služby, a studenti středních škol zavřeli téhož dne přibližně kolem stovky lyceí po celé zemi. O slovo se brzy přihlásí i zemědělci, ale v hlavní roli zůstávají žluté vesty.

Ty aktuálně blokují distribuci benzínu do několika desítek čerpacích stanic. Některé z nich už nemají co nabídnout. Kdo jsou však demonstrující, kteří pařížské ulice proměňují ve válečnou zónu?

Není vesta jako vesta

Zjednodušeně řečeno se nepokoje proměnily na válku chudých proti bohatým. Již zmiňované reformy otřásají hlavně venkovem a lidmi, kteří z okolí Paříže cestují za prací do města.

Exponované obrázky v médiích po celém světě ukazují řádění v ulicích, které nemají na svědomí ani tak žluté vesty, jako spíš radikálové z pařížského předměstí. Ti se demonstrací neúčastní, aby byli vyslyšeni, ale chtějí pouze likvidovat. Jejich nepřítelem je kapitalismus a život bohatých lidí.

Společně s dalšími, kteří se nebojí konfrontací s policií, vzniká zcela logická obava z občanské války. Po drastickém víkendu v Paříži a na jiných místech Francie je teď míč na straně Emmanuela Macrona. List Liberation výstižně píše, zda bude prezident hasič nebo pyroman.

Od 17. listopadu se protesty uskutečnily již počtvrté a následující víkend lze očekávat jejich pokračování. Záleží tak, jak moc Macron ustoupí, nebo naopak zůstane přesvědčen o správnosti svých politických reforem. Francii tak čeká týden, který rozhodne o směřování celé země.

Se žlutými vestami totiž sympatizuje 7 z 10 občanů Francie. Řádění extrémistů navíc takticky neodsuzují, ale ani s ním nesympatizují. Tichá voda břehy mele, ale stovky zraněných a uvězněných jsou teprve argumentem, který může změnit dosavadní reformy prezidenta Emmanuela Macrona.