Ve školství se bude propouštět. Vláda neplní sliby, jsou to diletanti, říká prezident Pedagogické komory

Navýšení školského rozpočtu o čtyři miliardy korun ve srovnání s letošním rokem není pro školy dobrou zprávou. Bojí se, že vláda nesplní slib a ke 130 procentům průměrné mzdy se učitelské platy nepřiblíží ani náhodou. Přesto, že ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS je optimista.

Vláda neplní sliby

Přitom původně mělo být ještě hůř. Školství totiž mělo oproti letošku přijít o 12 miliard. Nakonec si šéf resortu školství Mikuláš Bek z hnutí STAN prosadil verzi o 14,5 miliardy vyšší. Školství tak bude hospodařit s 268 968 969 809 Kč. Podle mnoha odborníků je to ale zoufale málo. České republice ujíždí vlak, vyspělé státy jsou jinde. Vzdělání je v mnoha zemích vlajkovou lodí, u nás je to ale „Popelka“, kterou by politici nejraději zadusili v prachu.

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi krokům vlády také nerozumí. „Aby vláda splnila své programové prohlášení, musela by školský rozpočet naopak navýšit o 30 miliard oproti letošnímu roku,“ poukazuje na slib kabinetu, který se nepodařilo splnit.

Přijdou učitelé o peníze, nebo vláda svůj slib splní?
Jsem si jistý, že reálné mzdy ve školství příští rok opět poklesnou. Je třeba si uvědomit, že na školu přijde jeden balík peněz na platy, nejsou tam „omašličkované“ finance pro učitele, ostatní pedagogické pracovníky a nepedagogy. Pokud ve státním rozpočtu bude výpočet, že se přidá učitelům, ale ostatním zaměstnancům platy klesnou (hovoří se o snížení o 2 %), ředitel školy bude nucen toto snížení saturovat z peněz na odměny původně určených pro učitele, aby mu ostatní zaměstnanci nedali výpověď. Ředitelé škol jsou v těžké situaci a budou těžko vysvětlovat, proč nezvedají platy učitelům, když se v médiích píše, že mají garantováno zákonem 130 %. Ve skutečnosti je to celé jedna velká lež. Pracovníci škol mají garantovánu jen tarifní část platu a nárokové přípatky (například minimálně 1 500 Kč měsíčně za třídnictví). Garantovaný (tarifní) nástupní plat učitelky mateřské školy činí aktuálně 25 040 Kč (8. platová třída) a učitele základní nebo střední školy 32 120 Kč (11. platová třída). Vše měsíčně v hrubém. A například tarifní platy kuchařek jsou dokonce pod minimální mzdou.

Stále se mluví o tom, jak je důležité vzdělání a jak je nutné do vzdělání investovat. Pak přijde sestavování rozpočtu a školství je bito. Proč to tak je?
Vůbec to nechápu. Přitom ODS před volbami slibovala učitelům 150 % průměrné mzdy v ČR. Pak si pětikoalice napsala do programového prohlášení vlády, že pedagogičtí pracovníci dostanou 130 %. Letos v březnu ho upravila a svůj slib zredukovala jen na učitele (ostatní pedagogičtí pracovníci jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo vychovatelky školních družin a asistenti pedagoga tudíž ostrouhají...). Nakonec ale ani učitelé nedostanou slíbených 130 % průměrné mzdy. Budou rádi, když v příštím roce dosáhnou na 113 %. V roce 2021 přitom pobírali 126,4 %.

Co z toho plyne?
Dá se říci, že pro současnou vládu vzdělávání prioritou není, naopak je na úplně posledním místě. Reálné mzdy ve školství totiž v minulém roce poklesly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %, a letos opět klesají nejrychleji ze všech oblastí právě ve školství, a to o skoro 11 %, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Mimochodem, na Slovensku se v letošním roce zvýšily platy učitelů o 22 %.

Co se bude dít, pokud nebudeme do vzdělání investovat, budeme za vyspělou Evropou stále víc zaostávat, nebude o naše lidi ve světě zájem?
Ohledně vyspělé Evropy nám ujel vlak dávno. Zaostáváme už i za Polskem, a to nejen ve školství, ale třeba i ve výstavbě dopravní infrastruktury. Postupně se měníme v banánovou republiku, kde neplatí západní standardy. Například nedávno byl novelizován školský zákon, kdy učitelé přišli o autonomii ve výběru metod. Od září platí změna v zákoně o pedagogických pracovnících, podle které může ředitel školy uznat pracovníkovi bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele, což neumožňuje žádná jiná země Evropské unie. Jde to tady zkrátka od desíti k pěti... Nebo k pětikoalici? Jsem z tohoto vývoje velmi smutný. Ten rozpor mezi slovy a činy současné vlády je extrémní.

Přesto dojde k drobnému navýšení rozpočtu na školství...
To ale není adekvátní částka! Vždyť počet žáků ve školách stále roste, zvyšuje se počet tříd, otevírají se nové školy, takže bude zapotřebí zaměstnat v příštím roce ve školství více lidí než letos. Návrh Ministerstva financí, který zaslalo do vlády, navíc počítá s propuštěním více než 20 000 zaměstnanců škol. Bez školníků, kuchařek, uklízeček a dalšího personálu by ovšem školy zkolabovaly. Proto hodnotím aktuální návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2024 jako naprosto diletantský. Zdá se mi, že jde jen o náhodná „hausnumera“. Doufám, že se ho podaří napravit alespoň dodatečně v Poslanecké sněmovně, pokud ho neopraví vláda do konce září.

Bojuje Mikuláš Bek za svůj resort dostatečně?
Výroky pana ministra v médiích sleduji popravdě s velkými rozpaky. Nezdá se mi z nich, že by za školství bojoval. Například hovořil o tom, že čeští učitelé mají nižší počet hodin přímé pedagogické činnosti, než je evropský průměr. Což navozuje dojem, že chce, aby naši učitelé, kteří jsou již nyní přetíženi spoustou činností mimo výuku, učili více hodin. Ve skutečnosti to není pravda – podle poslední studie Education at a Glance (OECD) je pracovní zátěž českých učitelů jedna z nejvyšších v Evropské unii. Nebo tvrdil, že vzhledem k hrubému domácímu produktu dáváme na střední školy více peněz, než je evropský průměr. Už ale zatajil, že dáváme výrazně méně peněz na předškolní vzdělávání. Tyhle jeho polopravdy vytržené z kontextu lze snadno ověřit. Nechápu, proč vypouští podobné balónky do médií – a co tím vlastně sleduje. Ostatně výroky pana ministra vyvrací na svém facebookovém profilu i expert Daniel Münich, který je jedním z pěti poradců Mikuláše Beka. Možná by se s ním měl pan ministr nejdříve poradit, než začne něco sdělovat občanům České republiky skrze média.

Stínová ministryně školství, paní poslankyně Jana Berkovcová (ANO) tvrdí, že by se měly nějaké peníze přesunout z resortu obrany. Je to cesta, jsou tam méně potřebné?
Rozpočet Ministerstva obrany se má opravdu skokově navýšit o desítky miliard korun. Myslím si, že ho armáda ani nezvládne utratit. A když čtu o několikanásobně předražených nákupech pro vojáky, obávám se, že ty peníze vyletí komínem bez většího efektu. Měli bychom investovat především do dětí – do jejich vzdělávání, protože taková investice se nám v budoucnu rozhodně vyplatí. V současné ekonomické situaci si prostě nemůžeme dovolit dávat 2 % HDP na armádu. Jsem proti šetření na dětech, které prosazuje současná vláda. Proto bych velmi ocenil, kdyby se minimálně 20 miliard korun přesunulo z resortu obrany do školství.

Může se vůbec někdo divit, že ubývá kvalitních, vzdělaných učitelů a že raději odcházejí například do soukromé sféry?
Mimo školství postupně odešly desítky tisíc kvalifikovaných učitelů za vyššími platy nebo lepšími pracovními podmínkami. Vláda by se měla snažit nalákat je zpět. V případě policistů to dělá například skrze náborové příspěvky, služební byty, výsluhy a různé benefity. V případě učitelů nic z toho vláda ani nezkusila, jen otevřela budovy škol nekvalifikovaným „učitelům“. To bude mít fatální negativní dopady na kvalitu českého školství. Takto opravdu vyspělé státy nikdy nedoženeme. A ani se nikdy nestaneme prosperující zemí s ekonomikou založenou na vysoké přidané hodnotě, protože nám budou chybět vzdělaní pracovníci.

KAM DÁL: Byl expremiér Gross otráven těžkými kovy? On sám se k tomu přikláněl, prý měl v těle arsen.