Vědci už vědí, proč se vrací rakovina. Tohle totiž dělají mrtvé buňky
Léčba rakoviny, jako je chemoterapie, má za cíl zabít nádorové buňky. V podstatě je donutí k sebedestrukci. A imunitní systém má následně za úkol zbavit se „mrtvol“. „Dá se říct, že se v podstatě scvrknou a následně zemřou v procesu, který se nazývá apoptóza. Méně často také dochází k jiné formě buněčné smrti, té se říká nekroptóza,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz MUDr. Jaroslav Pečenka. Ale co se stane s těmi rakovinnými buňkami poté, co byly zabity?
Když rakovinné buňky zaniknou, jejich membrány se obvykle naruší, jak k tomu dochází při apoptóze. „To je forma programované buněčné smrti, která odstraňuje nepotřebné nebo poškozené buňky z těla. Jakmile jsou molekulární spínače, které spouštějí apoptózu, ‚zapnuty‘, umírající buňka se smrští a kousky její membrány se odlomí v ‚puchýřky‘. To způsobí, že vnitřní součásti buněk prosakují ven a přitahují fagocyty nebo imunitní buňky odpovědné za požití buněčných zbytků,“ nastínil pro Čtidoma.cz MUDr. Pečenka.
Buňky mohou bobtnat a praskat
Přivolané fagocyty následně pohltí mrtvé rakovinné buňky a poté je rozloží na menší složky, jako jsou cukry a nukleové kyseliny, molekuly podobné řetězcům DNA. Prostřednictvím tohoto procesu jsou mrtvé rakovinné buňky recyklovány do složek, které mohou být znovu použity jinými buňkami.
V případě apoptózy to obecně platí, k recyklaci dochází spíš, než aby tělo buňky vylučovalo. „Léčbu rakoviny mohou někdy také spustit jiné typy buněčné smrti, jako je nekroptóza, při které buňky bobtnají a praskají, místo aby se zmenšovaly, a fagocyty také účinně pohlcují tento typ umírající buňky,“ řekl Pečenka s tím, že se někdy může stát, že uvolněním úlomků, které podněcují zánět, odumírající rakovinné buňky stimulují růst přeživších rakovinných buněk.
Proč se rakovina vrací?
Tento jev je známý jako Révészův efekt a může pomoci vysvětlit důvody, proč se některé druhy rakoviny po léčbě vrátí. Poprvé byl tento jev pozorován v 50. letech minulého století u myší s nádory. Nedávná studie na myších a buňkách v laboratorních miskách potvrdila, že záření a chemoterapie mohou vyvolat uvolňování prozánětlivých cytokinů, molekul uvolňovaných imunitními buňkami, které vyvolávají zánět, jenž může někdy podporovat růst nádoru. Makrofágy, typ fagocytů, uvolňují tyto molekuly ve snaze bojovat s rakovinou.
Podle studie z roku 2023 vyšlo najevo, že jádra umírajících rakovinných buněk mohou někdy nabobtnat a prasknout, čímž do svého okolí uvolní DNA a další molekuly. U myší mohou tyto molekuly urychlit metastázy i šíření rakovinných buněk.
Tyto studie pomáhají osvětlit roli smrti nádorových buněk na progresu a relapsu rakoviny – výzkum je však stále v relativně raných stádiích a vědci ještě zcela nerozumí důsledkům, které umírající rakovinné buňky s sebou přinášejí. S dalším výzkumem se vědci snaží lépe porozumět biologickým mechanismům, které jsou základem rakoviny, a vyvinout tak účinnější léčbu.
Zdroj: autorský článek s využitím: livescience.com, nature.com, rupress.or, cell.com
KAM DÁL: Kofein je droga a může způsobit vážné zdravotní problémy. Týká se to hlavně některých skupin lidí.
