Velcí bílí žraloci mizí z pobřeží Kapského Města. Končí v jídle, ale i díky ekologickým změnám
Obyvatelé jihoafrického Kapského Města nevědí, komu připsat vinu za zmizení velkých bílých žraloků od svého pobřeží. Kosatkám, které se jimi živí? Rybářům, kteří loví malé žraloky a pak kořist prodávají do Austrálie, kde končí na stáncích se smaženou rybou a hranolkami? Anebo postupným ekologickým změnám?
V mořském zálivu False Bay, který leží na východním pobřeží Kapského Města, se letos největší rybí predátoři na světě vůbec neobjevili. Potvrdili to vědci i provozovatelé potápění v klecích mezi žraloky.
I když jejich nepřítomnost může být jen dočasná, vyvolává obavy. Kromě vinic, kultovní Stolové hory a restaurací světové třídy jsou totiž tito žraloci klíčovou součástí turistického průmyslu provincie, jehož objem dosahuje 2,6 miliardy dolarů (asi 61 miliard korun) ročně.
"Je bezprecedentní, že tu nejsou," míní Gregg Oelofse, který dohlíží na pobřežní rozvoj Kapského Města. "Pomyšlení, že už by tu nemuseli nikdy být, je tragické. Jsou zásadní součástí identity Kapského Města."
Zmizení dvoutunových žraloků z False Bay, kde byli proslulí svým vyskakováním z vody při lovu lachtanů jihoafrických, přimělo město v srpnu vydat tiskovou zprávu o jejich nepřítomnosti. Tím na sebe přivolali hněv státních oficiálních činitelů, podle nichž je na podobná prohlášení ještě brzy.
Kolem žraloků se točí průmysl potápění v klecích, který poskytuje zaměstnání pro až 750 lidí a je také základnou pro natáčení dokumentů. Panují obavy, že mnozí z tisíců turistů, kteří se na žraloky u pobřeží města jezdí dívat, nyní raději pojedou jinam.
Bez žraločích zubů
Hlídači, kteří začali sledovat městské pláže před 14 lety po sérii smrtelných útoků, letos nespatřili jediného velkého bílého žraloka. V letech 2000-2016 bylo přitom průměrně každý rok viděno přes dvě stovky žraloků. V loňském roce to ale bylo už jen 50 - a na tělech mrtvých velryb, které moře vyplavilo na pobřeží, nebyly žádné stopy žraločích zubů, což je nezvyklé.
Tři provozovatelé potápění v klecích ve False Bay, kteří spouštějí turisty do vody kolem ostrova Seal, aby se podívali na 4,5 metru dlouhé žraloky, uvádějí, že v letošním roce žádné neviděli - a senzory v zátoce ani nezachytily signál žádného ze 40 očipovaných žraloků.
Situace se ovšem stále ještě může změnit. Žraloci jsou migrujícím druhem, který sleduje rybí hejna. A ryby se podle vědců zřejmě postupně přesouvají na východ.
"Velcí bílí žraloci jsou vysoce migrující tvorové, kteří jsou schopní uplavat značné vzdálenosti," řekl mořský biolog Bernard Seret, který pracoval jako odborník na žraloky ve francouzském Národním přírodovědeckém muzeu. "Pokud se tu neobjeví ani za rok, pak mohou vědci začít vytvářet hypotézy. Ale zatím je na nějaké závěry příliš brzy."
V roce 2005 velký bílý žralok pojmenovaný Nicole podle australské herečky Nicole Kidmanové, který byl očipovaný v Jihoafrické republice, doplaval do Austrálie a zpátky.
Turistický ruch
Pro potápěče v klecích, kteří si účtují až 3 500 randů (asi 5 500 korun) za ponor, je zmizení velkých bílých žraloků katastrofa. "Když tahle krize začala, spousta klientů ponor zrušila," řekl Stef Swanson, majitel potápěčské společnosti Shark Explorers, která na svých internetových stránkáchnabízí velké bílé žraloky jako hlavní lákadlo. Počet zamluvených míst podle něj klesl o polovinu.
Dopad na turistický ruch je znepokojivý, ale vědci uvádějí, že větší obavy by měly panovat ohledně dopadu na místní ekosystém. Změny jsou patrné už nyní. Lachtani se odvažují dál od ostrova Seal, žraloci sedmižábří se odvažují dál z podmořských kelpových lesů a žraloci mědění už byli viděni poblíž pláží.
"Velcí bílí žraloci ovlivňují stovky druhů v zátoce, ať už prostřednictvím přímého lovu, anebo tím, že vyvolávají strach," uvedla Alison Kocková, mořská bioložka z výzkumného střediska v Kapském Městě. "Jejich pokračující nepřítomnost pravděpodobně povede k dalším ekologickým změnám, z nichž mnohé nelze předvídat."
