Velikonoce naruby. Zmlaťte svého chlapa
Velikonoce, svátky jara a života, jsou neodmyslitelně spjaty i s tradiční pomlázkou. Letošní rok je ale přestupný, a to si pomlázkování mají užít ženy.
Nejvýznamnější křesťanské svátky jsou tady. S ním každoroční barvení vajíček a pečení beránků či mazanců. Jakýmsi vyvrcholením bývá Velikonoční pondělí, kdy muži chodí klasicky na pomlázku a na ženách se snaží vykoledovat krásné barevné kraslice, což ovšem patří mezi nenáboženské tradice. Letos by mělo být všechno jinak! Nastal přestupný rok, kdy na koledu chodí ženy.
Čtěte také: Jaké bude počasí o Velikonocích
A co na to odborník?
„V historii 19. století jsem se o tom nikde nedočetla, ale slyšela jsem z mnoha stran, že se to udržuje. I minulý týden na jarmarku mi mnoho lidí říkalo, že například na křivoklátsku chodí od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty klasicky kluci. Jde o původní výsadní klučičí záležitost. Později byla ve 20. století jiná benevolence, a tak mezi sebe pustili děvčata. O přestupném roce chodí výhradně holky. Kde to je tradičně zakořeněné nevíme. Domnívám se, že jde o záležitost dvacátého století,“ sdělila ČtiDoma.cz etnografka mělnické muzea Naďa Černá.
Čtěte také: Pivovary a policisté o Velikonocích odměňují zodpovědné řidiče
Trocha historie
Jde o oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu dle křesťanů došlo třetího dne po jeho ukřižování. Smrt na kříži v té době nepatřila k ničemu ojedinělému. Přesné datum Ježíšovi smrti neznáme. Isaac Newton došel svými výpočty k 7. dubnu roku 30, 3. dubnu roku 33, nebo 23. dubnu roku 34. Sám potom preferoval poslední možnost. Podle C. Humphreyse a W. D. Waddingtona v podvečer 3. dubna roku 33 v Jeruzalémě vyšel Měsíc v úplňku zčásti zatemněný. Zatmění skončilo 51 minut po východu Měsíce, což je údaj, který se shoduje s vyprávěním evangelií. Třetí duben roku 33 je potom pravděpodobným dnem Ježíšovy smrti, jeho vzkříšení pak připadlo na 5. dubna.
Čtěte také: Oslavte Velikonoce ve Zdibech
Pohyblivý svátek
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, stále je plno lidí, kteří si tento fakt neuvědomují. Připadají vždy na neděli po prvním jarním úplňku. Pravidla pro jejich určování ustanovil roku 325 První nikalský koncil. V případě, kdy první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle tohoto pravidla připadá na dny v rozmezí od 23. března do 26. dubna. Celé Velikonoce trvají 50 dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha Svatého, které se dnes již moc neslaví.
