Vláda šetří na dětech a lže lidem. Zbraně jsou pro ně důležitější, říká prezident Pedagogické komory

Je ohrožena kvalita výuky, některé školy na to upozorní 27. listopadu jednodenní výstražnou stávkou. Platy školního personálu, který se stará o fungování škol, jsou dnes žalostně nízké. Nikdo se tak nemůže divit tomu, že například školních psychologů je zoufalý nedostatek, naopak dětí, které trpí duševními problémy, je stále víc.

Rozpočet, který navrhla vláda, přitom nepočítá s financemi pro 17 tisíc pracovních míst. Tito lidé tak mohou být propuštěni, případně se jejich platy ještě sníží. Eventuálně půjdou ředitelé zařízení s ponižujícím prosíkem ke svým zřizovatelům. Ovšem nedá se předpokládat, že by obce či kraje měly z čeho brát.

Nechápu, proč vláda šetří na dětech

Někdo argumentuje tím, že v rozpočtu je přeci víc peněz na školství než v loňském roce. Podle prezidenta Pedagogické komory ale takto nejde přemýšlet. „Souhlasím, že celkový rozpočet na rok 2024 je nominálně o několik miliard korun vyšší než ten letošní. Ale pokud zohledníte inflaci, jde o reálný pokles. Například z peněz určených na pomůcky a učebnice pro žáky toho tudíž školy nakoupí v příštím roce méně než letos,“ vysvětluje odborník.

Faktem zůstává, že celková suma na „ostatní neinvestiční výdaje“ byla například v roce 2021 o miliardu vyšší, než je dnes. „Nechápu, proč vláda šetří zrovna na dětech a ne někde jinde. Kapitola, která skokově narostla, je rozpočet Ministerstva obrany. Dá se říci, že pro pětikoalici je priorita nákup zbraní, nikoliv zajištění kvalitního školství.“

Chystaná stávka je tedy z vašeho pohledu opodstatněná?
Stávka přichází, až když se vyčerpají všechny ostatní možnosti. Jelikož jednání školských odborů s vládními politiky skončila neúspěšně a nepomohlo ani vyhlášení stávkové pohotovosti, je stávka logickým vyústěním dosavadních kroků. Nevidím jiný způsob, jak upozornit občany, že vláda Petra Fialy neplní své programové prohlášení a občanům lže. Pokud se podíváte na návrh státního rozpočtu na příští rok, tak zjistíte, že školství zde rozhodně není prioritou, jak strany pětikoalice slibovaly před volbami. Osobně to považuji za podvod na voličích.

Kdo všechno se vlastně chystá stávkovat, jen školské odbory?
Stávku vyhlásila i celá Českomoravská konfederace odborových svazů. Bude se tudíž stávkovat i v mnoha dalších resortech. Ideální by bylo, kdyby šli do stávky všichni zaměstnanci, protože chystané škrty budou mít negativní dopad na všechny občany. Nejvíce postiženi budou bohužel právě ti nejchudší pracovníci s příjmy blízko tzv. zaručené nebo minimální mzdy.

Vysvětlete prosím, na co přesně má stávka upozornit...
Je to vlastně solidární stávka, protože většina pracovníků škol bude stávkovat za finance na platy kuchařek, školníků, uklízeček a administrativního personálu škol. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 totiž chybí peníze na 17 000 plných úvazků těchto nepedagogických pracovníků. V současnosti jich ve školství pracuje 77 000, takže hrozí, že buď bude propuštěno 22 % z nich, nebo se jim sníží platy o 22 %. Případně by mohli ředitelé škol tento propad kompenzovat tím, že vezmou finance původně určené na platy učitelů, nebo půjdou prosit zřizovatele, což jsou v případě mateřských a základních škol obce (u středních škol jsou to kraje), aby jim dali nějaké peníze navíc z rozpočtového určení daní. Ovšem tyto finance vláda zřizovatelům škol rovněž seškrtala, takže nebudou mít moc z čeho brát.

Vláda nepřišla s žádným návrhem, který by tento stav zlepšil?
Aby MŠMT ušetřilo další peníze, navrhl ministr školství Mikuláš Bek snížit počet hodin výuky, které školy dostanou proplacené. U středních škol to má být o 15 % méně, u základních škol o 6 %. V důsledku to znamená, že se třídy nebudou moci dělit například na výuku angličtiny, takže se budou cizí jazyky učit ve třídách s více než 24 žáky. Taková výuka moc kvalitní nebude. U středních odborných škol a učilišť zase hrozí, že nebudou moci zajistit odborný výcvik v malých skupinkách žáků. Některé málotřídní školy možná úplně skončí, protože na jejich dofinancování už obce nebudou mít dostatek financí. Tyto změny vážně ohrožují kvalitu školství. Že je situace opravdu velice vážná, nelze dát najevo jinak než stávkou.

Řekli jsme, že tentokrát primárně nejde o platy učitelů. Ovšem i ti by se mohli ozvat, nebo ne?
Jistěže ano! Mohli by se domáhat splnění předvolebních slibů ODS, že budou pobírat 150 % průměrné mzdy z roku 2022. Nebo by mohli požadovat splnění programového prohlášení vlády, kde je závazek 130 %. Ve skutečnosti budou mít učitelé v příštím roce maximálně 113 %, přičemž ještě v roce 2021 dostávali 126,4 %, takže si za poslední roky všichni velmi výrazně pohoršili.

Na druhou stranu, je požadavek na další peníze legitimní v době, kdy je třeba šetřit a jakékoli další finance by byly prohlubováním dluhu České republiky?
Rozlišoval bych dluh, který se projí, a investici do budoucí prosperity České republiky. Například investice do infrastruktury nebo do vzdělávání se v budoucnosti mnohonásobně vrátí. Vidíme to například v sousedním Polsku, kde vybudovali dálniční síť a které nás předběhlo i ve výsledcích žáků v mezinárodním šetření čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA. Úspory bych hledal určitě mimo školství. Například nechápu, proč stát podporuje skrze příspěvek na bydlení podnikatele s chudobou, kteří pronajímají předražené byty lidem ve finanční nouzi.

KAM DÁL: Ministr vnitra Rakušan: S poštou jsme měli víc a dřív strašit. Úniky informací vládě škodí.