Výkladní skříň socialismu. Obchodní dům na Červeném Vrchu působí jako dům hrůzy

V dnešním konzumním světě nás nepřekvapí kdejaké obchodní centrum. Chrámy plné obchodů se pro většinu lidí stávají ideálním místem, kde tráví čas. Tento smutný fakt měl v minulosti poněkud depresivnější obrázek. Za socialismu se totiž režim pokoušel v rámci výstavby sídlišť o podobné obchodní domy, kde je více služeb pod jednou střechou.

Odvážná brutalistní architektura si však ne zrovna elegantně podala ruku s kapitalismem a na Červeném Vrchu jsme svědky opravdu kardinálního muzea komunismu. Pojďte dál, dveře jsou otevřené.

České Rumunsko

Klidně by stačilo, aby názvy obchodů měly třeba rumunské či ruské nápisy a nikdo by se nemohl divit. Když se totiž přiblížíte do obchodního domu na Červeném Vrchu, dýchne na vás exotika z východu hned od vchodu.

Zanedbaná vícepodlažní betonová stavba ještě není ten největší problém. Naopak, kdyby se vnitřek využil kultivovaně a s vkusem, hlavní budově by svědčila citlivá rekonstrukce.

Zub času se však projevil i na nezničitelném betonu a celý dům je tak spíše hrůzostrašnou přehlídkou nelichotivé minulosti. Temná zákoutí, kde se objeví kadeřnictví či nehtové studio, jsou opravdu pro odvážné.

Dobrou chuť

Kromě klasického supermarketu tady najdete ještě květinářství, trafiku, psí granule, bankomaty, zavřenou hernu, second hand a dál musíte objevovat sami. Je však jisté, že hodnocení zdejší restaurace nebudí zrovna důvěru.

Jedna věc je sebrat odvahu a vejít do celého areálu, ale být takovým hrdinou a jíst v restauraci, kterou v minulosti zavřela hygiena, to už dá opravdu málokdo. Zajít se tam však opít do němoty, aby člověk neviděl tu hrůzu kolem, na to už kuráž možná získáte.

Někteří štamgasti vám to potvrdí. Do tohoto obchodního domu se určitě vyplatí nechodit za slunečného dne. Ten kontrast, kdy nebe vystřídá osvětlení jako z protiatomového krytu, je prostě frustrující.

Co dál?

Zdejší krámky nevypadají, že zrovna prosperují. Okolí kolem budovy opravdu nepřipomíná bohatou městskou čtvrť, jakou Praha 6 bezesporu je. Lidé si velmi rychle zvyknou na bezútěšný stav věcí, ale proč nedělat ten svět kolem lepší a snesitelnější? Náklady na provoz této podivné stavby jsou jistě úplně nesmyslné. Místní obchody jsou spíše nouzové a jediné, co zde dává smysl, je supermarket.

Nejjednodušší by bylo celou budov zbořit a zkultivovat vzácný prostor u rušné Evropské ulice. Jen o kousek dál se staví nová budova, která pravděpodobně nabídne smysluplnější služby než ta stávající přehlídka socialistického pokroku.

Jistě mnoho důchodců zapláče, protože v těch depresivních kulisách promrhali mládí, ale tato komunistická nostalgie musí ze společnosti pryč, jinak se nikdy nepohneme vpřed.