Vyslání vojáků na Ukrajinu je na stole. Tři scénáře
Trump vypnul Ukrajině data a zbraně se nemohou přesně zaměřovat. Zablokovaná pomoc se může někomu zdát jako nástroj k rychlejší dohodě „o míru“, jenže jde o chuť Ruska získat zpět „východní blok“ a vliv na svět. Jde o garance, že Rus bude vědět, kam už nesmí. O možnostech jsme mluvili s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL).
Dnes jde stále o „místní“ konflikt, o válku na území Evropy, která se zbytku světa moc netýká. Fakticky se jí ale týká, protože právě na Ukrajině se ukazuje, jak se mění pozice naší Evropy ve světě. Jde o to, zda si dokáže udělat doma pořádek a zda se, jak řekl prezident Pavel, přiřadí k vlivným multipolárního světa. Zda se přiřadí k mocnostem, jako jsou USA, Čína, Indie a stále ještě Rusko.
Vyslání vojáků musí být podmíněno mírovou dohodou. Evropa by hrála garanta, který by dohlížel na mír. Pokud by Evropa vyslala kontingent vojáků na Ukrajinu bez účasti USA, šlo by o historicky bezprecedentní krok. Rozhodnutí by pravděpodobně vedlo k rozdělení mezi evropskými státy – Polsko, Velká Británie či pobaltské země by ho mohly podporovat, zatímco Maďarsko nebo Slovensko by se mohly stavět proti, jak analyzuje Zdechovský:
Tři scénáře
Vidím tři možné scénáře, které by mohly nastat v případě možné eskalace a porušení míru.
- Moskvě by se po určité době nemusel krok líbit a v pravý okamžik by mohla odpovědět masivními údery na území Ukrajiny, případně i hybridními útoky na evropské země (kybernetické útoky, energetická destabilizace), což by mohlo znovu rozpoutat válku a vtáhnout do ní i Západ.
- Členské státy EU by se mohly dostat do hluboké krize kvůli rozdílným názorům na další kroky – zatímco některé by tlačily na rozšíření vojenské přítomnosti, jiné by volaly po diplomatickém urovnání. A tady by si Putin pískal! To je to, o co mu celou dobu jde. Vrazit klín do Evropy a do Západu. Pokud by se to stalo, Putin by vyhrál.
- USA jako klíčový člen NATO by se ocitly v obtížné situaci – buď by musely nepřímo podporovat evropskou misi, nebo riskovat oslabení jednoty Aliance. Zároveň by se zvýšilo riziko, že se konflikt přelije do širšího měřítka. A při současném tandemu v Bílém domě nikdo neví, na kterou stranu by se USA přidaly.
Určitě hraje roli, že musí jít o společný kontingent několika národností, který dohlédne na mír a na který si Rusko netroufne, protože by tím rozpoutalo třetí světovou válku. A to by pro zemi, která sice masivně zbrojí, ale jinak je neuvěřitelně chudá, bylo fatální.
Tomáš Zdechovský (1979)
V KDU-ČSL od roku 2006, nyní místopředseda. V Evropském parlamentu absolvoval nejprve stáž, od 2014 je již jeho členem (poslancem). V roce 2019 funkci obhájil.
Před politickou kariérou působil jako krizový manažer a mediální analytik, je považován za odborníka na politický marketing a PR. Agentura EU Matrix ho 2024 označila za 22. nejvlivnějšího poslance EP.
USA se zcela z podpory Ukrajiny nestáhnou. Nevěřím v to. Sice pozastavily svou pomoc, ale má to být jakýsi políček Zelenského administrativě za jednání v Bílém domě. Trump s Vancem se k ukrajinskému prezidentovi chovali jako k sedmiletému školákovi, který dostal poznámku a musel zůstat po škole. Otřesné jednání s člověkem, jenž už tři roky bojuje na mezinárodním poli za svou zemi. USA ale hrají o lukrativní dohodu s Ukrajinou ohledně vzácných minerálních kovů a také o to, aby mohly prohlašovat, že ukončily válku.
Garance toho, jestli konflikt znovu vypukne, je ale asi příliš nezajímají. Trump si udělá v deníčku čárku za splnění svého slibu a bude se věnovat dalším věcem. Roli v tuto chvíli musí převzít Evropa, která se už formuje a hodlá i nadále podporovat napadenou zemi. Šéfka Komise dneska představila pětibodový plán na „přezbrojení Evropy“, který počítá s masivními investicemi do obrany. Zranitelnost starého kontinentu je nyní větší než kdy dřív.
