Výtvor hraběte Arnošta jako dokonalé místo pro výlet
Světově významné památky se ve středních Čechách nekoncentrují pouze na území Prahy. Jihovýchodně od metropole mohou výletníci a turisté nalézt zámek Průhonice a nedaleko něj park o velikosti 250 ha. Kousek přírody s širokou sbírkou květin a stromů byl zařazen na seznam Národních kulturních památek UNESCO.
Hrabě inspirovaný knížetem
Park vděčí za svou existenci hraběti Arnoštu Emanuelovi Silva – Taroucaovi, který jej založil v roce 1885 a celý život na něm se svými pomocníky pracoval. Dřeviny domácí i dovezené zasadil do kompozice střídající porosty, louky, vodní plochy (rybníky i potoky) a jejich slepá ramena. To vše je rozdělené do důmyslných překvapivých průhledů. Za předlohu si hrabě vzal park v Čechách pod Košířem a zejména obdobné útočiště knížete Pückler-Muskau na Nise v Horní Lužici. Kromě domácí flory sem dosadil mnohé cizí rostliny, což se setkalo s odporem jeho současníků, kterým se nelíbila taková kombinace . Park bývá často označován za „bránu pro exotické druhy do Evropy“. Na jeho půdu se dostaly stromy až z Číny nebo Japonska.
Politické změny ve 20. století se dotkly i aristokratova panství. Syn mu zemřel na poli první světové války a nově vzniklé Československo zavedlo rozsáhlé pozemkové reformy. Bylo třeba zajistit si klidnou budoucnost, jejíž podoba začínala být stále nejistější. Roku 1927 odprodal hrabě Silva – Tarouca park státu za podmínky, že bude moci nadále žít v zámku a o svůj výtvor pečovat. Bylo mu vyhověno a skutečně krajinu obhospodařovával až do smrti v roce 1936.
Zdejší sbírka zahrnuje se nachází okolo 1600 druhů dřevin, dále pak 100 druhů a kultivarů rododendronů.
V současnosti potřebuje park podstatně zrekonstruovat. Kromě kácení starých stromů a vysazování nových jsou na pořadu dne opravy 20 km cest i dřevěných mostků. Nově se zde budou instalovat digitalizované informační panely, lavičky a koše.
Zahrada růží i šišek
Pouze z parku je možno vstoupit do Botanické zahrady Chotobuz. Ta existuje od roku 1963 a zprvu nebyla přístupná veřejnosti, měla za úkol „pouze“ vytvářet studijní a expoziční sbírky mapující a uchovávající genofond vybraných rostlinných druhů. V roce 1994 se ovšem návštěvníkům otevřela expozice na ploše 3, 5 ha. Nyní si každý může prohlédnout 4000 druhů růží, stejně tolik kosatců, původní i hybridní druhy pivoněk, pěnišníky či denivky.
Do celých čtyřech skupin je pak rozdělena dendrotéka, tedy sbírka šišek a semen stromů, ale také vzorků dřeva a kůry.
