Z Čech rovnou ke hvězdám. Vydejte se pozorovat Měsíc či Venuši tou nejlepší technikou
Teplé letní noci přímo vybízejí k pozorování hvězd. Nejenže je to bráno jako skvělá příležitost pro romantické momenty se svou drahou polovičkou či nenahraditelná součást kempování, kdy nad stanem se rozprostírá temnota plná hvězd. Vesmír je plný tajemství a dnes díky moderní technologii a lidem, kteří se aktivně kosmem zabývají, je možné hvězdy a planety pozorovat i jako prostý smrtelník ve vlašimské hvězdárně, na kterou se dnes blíže podíváme.
Vlašimská hvězdárna byla zřízena vlašimskými občany roku 1961 v rámci Akce Z s pomocí tehdejšího Závodního klubu ROH Blanických strojíren; úspěšně vyvíjela svou činnost až do léta roku 1992. V časovém úseku třiceti let proběhlo svépomocí spousta rekonstrukčních prací, například byla přistavěna samostatná radioastronomická buňka pro vědecké přístroje, instalována parabola radiointerferometru, vystavěno parkoviště či skupina dobrovolníků prováděla nejrůznější vědecké výzkumy. Významnou osobností hvězdárny byl hlavně Jan Zajíc.
Hlavním cílem - popularizace astronomie
Píše se rok 1991 a právě v tomto roce vzniklo občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost (zkráceně VAS), jejímž hlavním úkolem je zachování a rozvoj činnosti vlašimské hvězdárny, propagace či popularizace astronomie obecně. Podpora byla směřována i k ostatním vědním oborům, a to zejména mládeži.
Kroužek pro budoucí astrology
Pro rodiče, kteří zaznamenali, že jejich ratolesti projevují zájem o vědu a hvězdnou tématiku, máme dobrou zprávu. MěDDM Domeček Vlašim a vlašimská hvězdárna otevírá během školního roku - pro děti ve věku okolo deseti let - Hvězdářský kroužek. Děti se mohou těšit na pozorování dalekohledy přímo na pozemku hvězdárny, za předpokladu vlídného počasí a čas od času budou absolvovat výuku či pozorování v samotné budově.
Jméno zapsané ve hvězdách: Jan Zajíc
Jméno Jan Zajíc je spíše spjato s českým studentem, jenž spáchal sebevraždu po vzoru Jana Palacha, kdy se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Nicméně nositel totožného jména je také spoluzakladatel hvězdárny a do jeho smrti také hrdým dlouholetým ředitelem.
Nyní již bohužel nemáme možnost pana ředitele Zajíce spatřit, jak pozoruje vzdálené planety i předává své poznatky svým žákům. V úterý 7. prosince 2004 se vydal totiž na svoji poslední pouť mezi hvězdy. Za svůj dlouhý život ale vybudoval obdivuhodná díla a zanechal vliv na dvě generace amatérských astronomů, zejména na Podblanicku.
Bez moderního vybavení, zato s medailemi
Už jako desetiletý chlapec pozoroval Jan Zajíc s nadšením oblohu z vrcholu stohu slámy a bez moderního vybavení u rodného Pacova. Koncem padesátých let minulého století vstoupil do astronomického kroužku Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách, kde naplno začala jeho hvězdná cesta. Pod jeho vedením byla hvězdárna na přelomu 50. a 60. let postavena a v květnu 1961 otevřena i pro veřejnost. V jeho stínu vyrostlo ve Vlašimi mnoho úspěšných mladých astronomů, kteří se dokonce vydali na profesionální cestu. Za mnohaletou záslužnou činnost pro rozvoj amatérské astronomie mu byla udělena i pamětní medaile Mikuláše Koperníka či pamětní medaile Jana Keplera.
Ačkoliv Jan Zajíc již není mezi živými, jeho památka žije na noční obloze stále. A to doslova - v únoru roku 2000 mu byla u příležitosti 90. narozenin totiž darována planetka 10626 „Zajíc“, kterou po něm pojmenovala její objevitelka astronomka Lenka Šarounová z ondřejovské hvězdárny. Vzpomínka na jednoho z největších českých astronomů bude tedy žít na věky.
Cesta ke hvězdám - Vlašim:
Otevírací doba:
- duben a září: pátek 20:00 – 22:00
- květen – srpen: pátek 21:00 – 23:00
- pozorování mimo otevírací dobu je možné po předchozí domluvě
Přístupnost:
Hvězdárnu najdeme na konci Blanické ulice, tedy při silnici č. 125 vedoucí na Kondrac a Louňovice pod Blaníkem.
Ani bílý den nás nezastaví
Za bílého dne je možné ve Vlašimi pozorovat fotosféru Slunce a sluneční skvrny. Za příznivých podmínek je viditelná například Venuše či Merkur.
V noci pak začíná ta pravá podívaná, kdy za jasné oblohy bez mraků se čočky vlašimských dalekohledů upírají směrem k povrchu Měsíce. K vidění jsou jasné planety, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, dokonce i přelety umělých družic.
Za ojedinělých událostech, jako bylo např. letošní zatmění Měsíce, hvězdárna koná akce pro široké okolí s mluveným doprovodem a vybavením, které doma zřejmě nemáte. K pozorování pro veřejnost je používán dalekohled – refraktor Zeiss o zvětšení až 225x (150/2250 mm).
