Z největšího naleziště zlata by se vám zatočila hlava. Dokáže ho někdo vytěžit?
Můžeme se tvářit, že nás bohatství vlastně vůbec nezajímá, ale asi jen málokdo by odolal pokušení mít doma (jen tak pro jistotu) nějakou tu zlatou cihlu, kdyby to bylo možné. A ono by to možné bylo, v Zemi se totiž ukrývá nevytěžené naleziště zlata, které svojí bohatostí ohromí i arabského šejka…
Lidé od dávných časů hledají zlato, snaží se jej těžit z podzemí, rýžovat jej v potocích a řekách, nacházet nové zdroje. Jenomže všechno zlato, které bylo zatím nalezeno, je jen zlomkem toho, co se nachází pod zemským povrchem. Je tady ale jeden problém - jde o zlato uložené lépe než v tom nejbezpečnějším trezoru, o zlato, obsažené v zemském jádru.
Zlato, kam se člověk podívá
A je ho tam opravdu hodně - konkrétně podle vědeckých propočtů kolem 1,6 kvadrilionu tun! To už je co říct, vždyť takový kvadrilion má 24 nul. Doposud bylo z dostupných míst vytěženo přibližně 190 000 tun zlata a kolem dalších 50 000 tun ještě čeká na své šťastné nálezce. Stále je to ale jen nepatrný zlomek toho, co se Země rozhodla ukrýt před lidstvem na věky věků, jak nejhlouběji jen to šlo.
Po kolena ve zlatě
Abychom si mohli lépe představit, kolik zlata se v zemském jádru ukrývá, je možné konstatovat, že by jím bylo možné pokrýt celý povrch naší planety vrstvou bezmála půl metru vysokou! Stále je to ale jen malá část všech drahých kovů, které se uvnitř Země ukrývají. Pokud bychom dokázali vytěžit všechno její bohatství, už by to znamenalo vrstvu vysokou kolem čtyř metrů. A to hovoříme o takových prvcích, jako je platina a další.
Dárek k narozeninám
Abychom se k takovému bohatství dostali, muselo by se lidstvo provrtat až ke žhavému jádru celé planety. Jak se tam ale tak oslňující množství zlata dostalo? Analýzy vzorků hornin prokázaly, že jde o výsledek doslova bombardování Země meteority, které na její povrch dopadaly kolem doby, kdy slavila své 200milionté narozeniny. Byl to tedy takový opravdu štědrý dárek k pěkným kulatinám. Tehdy byl povrch Země ještě žhavý a rozžhavené železo se mohlo přesouvat a formovat tak její jádro. S sebou pak vzalo i drahé kovy a pravděpodobně navždy je tak ukrylo před zraky a chamtivostí lidí.
Největší zlatý nuget
I bez zlata, ke kterému se nikdy nedostaneme, Země výjimečně nabídne unikátní kusy tohoto vzácného kovu. Jeho nálezci se pak mohou těšit z doživotního bohatství a někdy i pro svoje potomstvo, jako třeba pánové John Deason a Richard Oates, kteří v roce 1869 jistě nemohli uvěřit vlastním očím, když se před nimi poblíž Moliagul ve Victorii objevil zlatý nuget o hmotnosti celých 78 kilogramů o rozměrech 61 x 31 centimetrů. Šlo o největší doposud nalezený kus zlata.
Zdroj: Discoverymagazine, abc.net.au, iRozhlas, worldatlas
KAM DÁL: Doktorka, kterou žaluje prezident Zeman, určila Putinovu diagnózu. Dožije se ruský vládce letošních Vánoc?
