Záhada Babišova trojúhelníku: Jaký má program, kde se berou jeho voliči a fakt bude líp?

Kdo má Andreje Babiše náhodou za nepříliš inteligentního jedince nebo naivku, měl se zahrabat hluboko pod zem a raději navždy mlčet. Pan "Sorry Jako" je totiž všechno možné, jenom ne hlupák. Své straně vládne pevnou rukou a možné i nemožné odpůrce si drží hodně daleko od těla. Obrazně řečeno proti nim zasahuje ještě dřív, než se vůbec stačí narodit. 

Na sjezdu šlo tedy v podstatě jen o to rozhodnout, kdo usedne po jeho boku coby místopředseda. Ale vlastně ani tam se nedalo počítat s žádnou bitvou, což vlastně jen podrhává výše uvedené. Čekat necelý rok před volbami nějaká zásadní prohlášení, to také mohl čekat jen snílek. Protože vystřílet si munici před ostrou kampaní, to by udělal jen greenhorn, ne pragmatik Babišova ražení. 

Takže pár ostrých výpadů proti budoucím (a podle rétoriky posledních měsíců už i současným) protivníkům, hodit nějaký ten slib, kterým žádný politik chybu neudělá. Ale hlavně ukázat, že je uvnitř strany všechno v pořádku, rebélie se nekonají a do voleb se jde v plné parádě. Přesto se našlo pár věcí, které stály za pozornost, i když se možná zdají jako banální.

Časy se mění...nebo ne?

První je ale dobře viditelná. Před čtyřmi lety nemělo ANO co ztratit. Objevilo se, vypustilo pár líbivých vět a bylo vymalováno. Nikdo nic neřešil, protože jednuduše neměl co. Teď je to jinak. Babiš už musí složit účty a navíc, což je možná ještě důležitější, vládne ruku v ruce s těmi, které před minulými volbami kritizoval. A co si budeme povídat, moc toho změnit nedokázal. 

Na druhou stranu má mnoho nesporných talentů, jedním ale vyniká. Dokáže věci umně obracet, měnit témata, když jde do tuhého, a i dílčí porážku nakonec otočit ve vítězství nebo přinejhorším plichtu. Ujede jen málokdy. Za uplynulé roky se dá na prstech jedné ruky spočítat, kdy ho někdo dokázal zahnat do kouta a nějakou dobu ho tam i udržet.

Nicméně Babišova výhoda "neposkvrněnosti" je ta tam. Těžko říct, zda mu sázka na odlišnost ještě může vyjít, když s tradičními stranami, které tak kritizuje, už dávno "peče housky". Je to velký risk, který nemusí vyjít. Podobné projekty založené na kritice a protestu už tu byly. Vydržely však jeden pokus, pak se rozpadly. 

Další věcí, která nemusí hrát hnutí ANO do karet, je Martin Stropnický. Právě on může být jazýčkem na vahách, které mohou Babišovu ambici na post premiérského křesla rozprášit jako kalašnikov partu odvážných samurajů. Dosud totiž jako v bavlnce opečovával vztah se současnou hlavou státu. Dobře ví, že Miloš Zeman coby moderátor povolebního vyjednávání by se mohl hodit. A teď mu do toho vpadne ministr obrany jako potenciální kandidát na prezidenta. 

Nebylo by však příliš chytré myslet si, že Babiš z toho nezvládne vymanévrovat. Mnohem větší starosti mu zřejmě dělá, s jakým programem do těch voleb vlastně jít. Už se nemůže spolehnout na pohé prohlášení "Ano, bude líp". Za prvé by to bylo hloupé, když má za sebou celé období u moci, protože by tím vlastně položil sám sebe. A za druhé lidé logicky žádají víc, jasné myšlenky. 

Několik neznámých

Nutno přiznat, že podle průzkumů mu potenciálních voličů rozhodně neubývá, spíš naopak. Pro některé z nás to může být celkem velká záhada. Kde se jeho voliči vlastně berou? Já sám jsem se snažil někoho takového najít (uznávám, ne příliš aktivně), ale nepodařilo se. Dokonce jsem udělal minianketku mezi svými přáteli na sociální síti.

Bylo mi doporučeno, ať se ptám dělnické třídy nebo vyjedu z Prahy do vesnic. Jako tam, kde Babišova EET údajně likviduje drobné živnostníky a zavírá hospody? To se mi nějak nezdá. Nejspíš až volby ukáží, zda se předvolební průzkumy zakládaly na pravdě, nebo šlo o mistrně zvládnuté triky s čísly. To už jsme zažili několikrát. Takže nestahujme kalhoty, když brod je ještě příliš daleko...