Západní Afrika je plná zbraní. Odkud se berou v jednom z nejsmrtelnějších konfliktů?
K jednomu z nejsmrtelnějších konfliktů v západní Africe značnou měrou přispěla kriminální organizace působící v Turecku, která do Afriky pašuje obrovské množství výkonných střelných zbraní. Vyplývá to ze studie zveřejněné odborníky na kontrolu a pohyb zbraní, o které informoval server The Telegraph.
Turečtí zločinci do Nigérie propašovali tisíce zbraní, kde je proti sobě v čím dál tím víc vyhroceném konfliktu obracejí většinově muslimští příslušníci kočovných chovatelů dobytka a převážně křesťanští usedlí obyvatelé rolnických osad.
Konflikt si v severní a střední Nigérii od roku 2014 vyžádal přes 3 600 životů a 300 000 lidí kvůli násilí muselo opustit své domovy. S etnickými střety se potýkají i sousední Mali a Burkina Faso. Britská organizace CAR, která se zabývá výzkumem původu zbraní v konfliktech, podrobně prozkoumala 148 zbraní, které bezpečnostní složky během dlouhotrvajícího sváru zabavily.
Brokovnice místo umyvadel
Zatímco některé zbraně byly ukradeny nigerijským bezpečnostním silám nebo ukořistěny ze zásob během občanské války v Libyi, bylo mezi nimi i deset brokovnic, které do země dostala síť pašeráků operující mezi přístavy v Istanbulu a Lagosu.
"Jedná se o hojně používanou trasu pašeráckých organizací, na které operují aktéři z Nigérie i Turecka," uvádí autoři studie. "Velké evropské dopravní společnosti kvůli těmto pašerákům nevědomky převážejí velké zásilky zbraní."
Například nejméně 2 500 brokovnic ve čtyřech různých zásilkách pašeráci ukryli do kontejnerů, které měly oficiálně převážet ocelové dveře a umyvadla. V roce 2017 lagoské úřady našly 440 brokovnic, proclených jako zásoby omítky.
Kalašnikov od Kaddáfího
Odhalení takových zásilek jenom zdůrazňuje, jak moc je západní Afrika a oblast Sahelu zranitelná vůči pašerákům. A i když nigerijské celní úřady v posledních letech mnohokrát znásobily své snahy, tamní hranice přesto zůstává propustná.
Výzkumníci CAR rovněž určili několik 30 let starých automatických pušek, které jsou podobné těm, jež při útocích v Mali používá Katiba Macina - džihádistická skupina napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Zbraně měly podobným způsobem odstraněná sériová čísla, což naznačuje, že v obou zemích působí stejný nelegální dodavatel.
Studie dále identifikovala tři polské útočné pušky AK-47, které si během studené války koupil tehdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. Zbraně se stejnou specifikací se objevily rovněž v Burkina Fasu, Mali, Nigeru a Středoafrické republice, což naznačuje, že když po Kaddáfího pádu v roce 2011 libyjští povstalci vyloupili sklady, zbraně dál putovaly do celého regionu.
Záplava libyjských zbraní napříč západní Afrikou se všeobecně považuje za důvod nárůstu násilí ze strany radikálních islamistů v Sahelu. Ze stoupajících počtů mrtvých mezi nigerijskými pastevci a farmáři je viní i nigerijský prezident Muhammad Buhari.
Zákaz držení automatických pušek
Nigérie držení automatických pušek civilistům zakázala, jejich užití v konfliktu proto úřady silně znepokojuje. Ze zbraní, jako je kalašnikov, se totiž dá rychle a opakovaně střílet s minimem odborných znalostí.
"Tyto zbraně částečně pochází zpoza nigerijských hranic. Aby se zabránilo jejich rychlé náhradě, je potřeba snahy na straně úřadů napříč Sahelem a cílených zákazů dovozu nových zbraní z Evropy a Blízkého východu," uvádí Claudio Gramizzi, vedoucí regionálních operací v západní Africe organizace CAR.
