Zbavte se peněz dřív, než přijdete o úspory, radí ekonom. Připustil vyšší riziko pádu koruny

Kurz koruny může zničit úspory občanů mnohem víc než inflace. A právě před oslabením české měny nedávno podle agentury Bloomberg varovala japonská investiční banka Nomura. „Česká národní banka za korunu bojuje, proto dnes není mnohem slabší,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz ekonom Vladimír Pikora. Pokud by ČNB svoji strategii změnila, přišly by podle něj problémy.

Vláda Petra Fialy plánuje letošní schodek státního rozpočtu, tedy klíčové složky veřejných financí, se schodkem 375 miliard korun. Šlo by o druhou nejvyšší úroveň v historii České republiky (rekordní výši jsme zaznamenali loni). Ani to není podle Pikory dobrý signál, jak potvrdil v rozhovoru pro Čtidoma.cz.

Za jakých podmínek může k pádu měny dojít?
K pádu měny dojde tehdy, pokud její hodnota není určována trhem, ale administrativně, a to jen ve chvíli, kdy trh tlačí měnu ke slabším hodnotám, ale úředníci k silnějším. To je pro nás celkem novinka. My v minulosti měli situaci, kdy centrální banka bránila koruně v posílení, protože chtěla slabou měnu. Letošní rok je tak prvním, kdy centrální banka drží systematicky korunu silnější, než by chtěl trh.

Proč?
Důvodem je to, že slabší koruna by přinesla inflační tlaky. Ty jsou již nyní velké, a centrální banka se tak snaží držet inflaci na uzdě.

A proč trh tlačí korunu ke slabším hodnotám?
Protože se bojí velkého schodku zahraničního obchodu a zároveň rychlého zadlužování ČR. Přece jen současná vláda hodlá během svého volebního období zvýšit státní dluh skoro o 40 %. Ukazuje se tak, že česká ekonomika trpí velkou vnitřní a vnější nerovnováhou.

Tedy konkrétně - hrozí v České republice pád koruny?
Ano, pád hrozí, ale pochybuji o tom, že nastane. Jen to riziko je vyšší než v minulosti. Potřebovali bychom zvýšit vývozy. Pak by se měla koruna o co opřít. Jenže naše vývozy jsou energeticky moc náročné, a proto drahé. Zároveň bychom potřebovali lepší výhled veřejných financí. Je tu stále riziko útěku globálního spekulativního kapitálu. Na druhou stranu ČNB má ohromné devizové rezervy a je podle mě schopna čelit i velkému spekulativnímu útoku na korunu. Rozhodně jsme v lepší situaci než Maďaři nebo Poláci.

Pokud bychom hypoteticky připustili, že měna padne - co by to znamenalo pro lidi?
Oslabila by koruna. Její kurz by se posunul třeba z hodnot kolem 24,30 na 26,30 CZK/EUR. To znamená, že jestli třeba někdo dováží bundy za 100 eur, tak za ně nezaplatí 2 430, ale 2 630 Kč. Ceny tím pádem musí růst minimálně o 8 %. To je nepříjemné zdražení, které se časem objeví u všech dovážených položek. Lidem se tím pádem sníží hodnota úspor. Pád koruny tedy jinými slovy znamená snížení hodnoty úspor. Pro všechny to tedy znamená, že nemají nechat peníze ležet ladem a mají je někam investovat.

Jaký je rozdíl mezi pádem měny a měnovou krizí? To jsou pojmy, které mediálním prostorem "běhají" velmi často.
To je všechno slovíčkaření. Vždy se jedná o oslabení měny. Rozdíl je jen ve velikosti. To, že se kurz někdy oslabí o procento, je normální. Ve chvíli, kdy měna oslabí o mnoho procent, už lze označit za pád. Pokud se jedná o desítky procent, už to lze označit za krizi. To je ale moje osobní dělení. Někdo to může vnímat jinak. Není žádná obecně uznávaná definice typu, že dokud měna neoslabí o více jak 40 %, tak to není krize. To je opravdu jen hra se slovy, kterou umí novináři a analytici, aby články oživili.

Už jste zmínil, že střádat peníze dnes nemá smysl. Co tedy s nimi?
Je to tak. Nejhorší, co dnes může být, je mít hotovost, protože inflace z ní hodně ukousne. Jenže má to háček. Mnoho ekonomik se řítí do recese. Mnoho trhů je stále nadhodnocených. To, co dříve bývala jistá investice, už dnes jistou investicí není. Jinými slovy, na trhu je nyní více rizik než obvykle. Já proto zůstávám u těch nejkonzervativnějších investic. Těmi jsou zlato a dluhopisy.

KAM DÁL: Hrozí nebezpečí sociální a ekonomické nejistoty, říká kandidát na prezidenta Zima. Nechce být jako Zeman.