Josef Maršálek se zařadil mezi mediální hvězdy, které se prosadily díky svojí profesi. Jako jeden z nejlepších cukrářů u nás se díky svému umu dostal do zorného pole kamer – a jak se zdá, jistě si v něm ještě dlouho pobude. Jak se mu ale líbí na tanečním parketu a jak dlouho se o účasti rozhodoval? 

Rozhodla charita

„Na ten projekt jsem nepřistoupil hned, nechal jsem si to v hlavě rozležet, potřeboval jsem slyšet argumenty, proč bych to měl vzít, a nad nimi jsem musel přemýšlet,“ řekl pro Čtidoma Josef Maršálek s tím, že se nakonec přece jen rozhodl nabídku přijmout, přičemž zásadní pro něj byl fakt, že jde o projekt s charitativním podtextem, kdy je výtěžek sbírky v rámci speciálního dílu věnován na konto Centra Paraple. Nabídku dostal (a nakonec přijal) již před dvěma lety, měl tedy dost času na organizaci dalších pracovních povinností. „Naštěstí jsem nyní v pozici, kdy se mohu věnovat jenom tomu a fakt si to užít, protože nemusím chodit od pondělka do pátku do práce.“ 

Privilegovaný Josef Maršálek

Je tedy jasné, že se po dobu jeho postupu soutěží budou muset fanoušci jeho dobrot trochu omezit. O to víc se pak ale budou těšit na ty další. Josef Maršálek nyní žije soutěží a přípravou na přímé přenosy, v nichž se pokusí předvést to nejlepší. „Těším se na to, že mohu být součástí StarDance a až teď si uvědomuji, jak moc jsem privilegován tím, že jsem tuto příležitost dostal, že tady mohu být s Adrianou ve dvanácté řadě tradičně nejsledovanějšího programu podzimu. Takže si té možnosti opravdu vážím. Rozhodně to neberu automaticky.“

Být porotcem je těžké...

Kromě StarDance ho známe také z pořadu Peče celá země. Je pro něj větší výzvou hodnotit jiné, nebo se pokusit vyhrát ve světě, který mu není tak vlastní? „Já jsem opravdu rád, že teď nejsem porotce,“ přiznal pro Čtidoma tanečník. „V Peče celá země je to těžké. Ono to vypadá tak, že my tam jen chodíme, ochutnáváme dorty a pak se necháme slyšet a rozdáváme dobré rady. Ale být porotcem je také těžká role. Výzva to ale každopádně je velká, v jedné i druhé soutěži,“ uvedl Josef Maršálek s tím, že se teď vydal do úplně jiného světa. I když i tento je plný třpytek a nádhery – stejně jako jeho dorty. 

Pečení a tanec mají mnoho společného

A mají podle známého cukráře tanec a jeho profese přece jen něco společného? „Shodli jsme se na tom, že tanec, stejně jako jídlo, není možné hodnotit objektivně. Jistě, porotce se může podívat na nohy, jestli je to správně odšlapané, jestli měl tanečník správné držení těla, ale pak přijde to subjektivní, jako je estetika, jestli ten tanec měl třeba nějakou dramatickou náplň a tak podobně. V pečení je to to samé. Můžete to mít zvládnuté perfektně technicky, ale když tomu výrobku chybí duše, stejně jako třeba tomu tanci, je to znát. Obojí se musí dělat srdcem – pečení i tanec.“

Učení i nadšení

V každé nové oblasti, kterou objevujeme, se může najít moment, který nás překvapí. Stejně tak je to i v tomto případě, kdy mistr sladkého umění podle svých vlastních slov stále ještě objevuje, co všechno jeho tělo zvládne a dokáže. „Třeba jsme začali dělat pivoty, kterým běžný člověk říká otáčky. Když jsme je začali trénovat, myslel jsem, že to určitě nedám, ale teď zvládneme už třeba i čtyři docela rychlé,“ chlubí se dnes, zatímco jeho taneční partnerka zatím takové nadšení trochu mírní. I tak jej ale chválí a má radost z každého pokroku. „Josef má tu výhodu, že když se mu něco jeden den nedaří, do rána se to v něm rozleží a druhý den je to o hodně lepší. Takže toho určitě zvládneme ještě hodně,“ pochválila svého svěřence na dotaz Čtidoma Adriana Mašková. Společně pak prozradili taktiku, se kterou jdou do soutěže. Videa, která si Josef dává na sociální sítě, jsou buď zpomalená, nebo zrychlená. „Mlžíme, to je naše taktika,“ prozradil s úsměvem.  

Jestliže tedy pečení a tanec mají tolik společného, jak by Josef Maršálek popsal stádium přípravy terminologií svého oboru? „Kyneme přátelé, kyneme. Máme zaděláno a teď kyneme. Kdy budeme tvarovat, to zatím nevíme.“ 

Zdroj: redakce Čtidoma

KAM DÁL: Zpěvák Michal Cerman o zákulisí StarDance: Kapela nezkouší, tanec vlastně nerozhoduje.