Češi mají svoji exoplanetu. Jmenovat se mohla Čtyřlístek, Šemík či Vyšehrad

Exoplanety jsou planety mimo Sluneční soustavu. Planeta se jménem vycházejícím z divadelní hry Karla Čapka je o trochu větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Hvězdu Absolutno obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce. Jeden rok tam trvá zhruba čtyři pozemské dny.

Návrhy na jména pro exoplanetu a hvězdu mohli lidé v Česku posílat od června do října. Do finále se probojovalo devět jmen. Pro planetu nakonec zůstaly ve hře například názvy Vyšehrad, Krkonoše, Čtyřlístek či Vltavín, pro hvězdu Šemík, Sněžka, Fifinka a Granát.

Přes tisíc návrhů

Už dříve odborná komise, která posuzovala 1 700 návrhů, vyřadila ty, které považovala za nevhodné, například Smažený sýr, nebo ty, které neodpovídaly pravidlům. Neuspěl tak ani navrhovaný Cimrman, Járacimrman se totiž už jmenuje jedna z planetek Sluneční soustavy, kterou v roce 1996 objevil český astronom Zdeněk Moravec.

Ve vesmíru už lze najít stovky českých jmen nebo názvů s Českem spjatých. Po tuzemských astronomech jsou pojmenovány planetky Anděl či Grygar, na českou historii pak odkazují Masaryk, Hus, Palach, Komenský, Hašler, Milenajesenská, Jirous či Zikmund. Na obloze je však i Praha, Vsetín nebo Litomyšl a také Kohoutkova kometa. Ta má jméno astronoma Luboše Kohoutka, který několik komet a desítky planetek objevil. Na Měsíci jsou také krátery Dvořák, Janáček a Smetana, na Venuši pak Němcová, Vlasta nebo Hanka.

Na všechny se dostalo

Mezinárodní astronomická unie v červnu "rozdělila" exoplanety všem státům při příležitosti 100 let své existence. Kampaně zorganizovalo 110 zemí, vybíralo se z 360 000 návrhů. V Česku hlasovalo 4 500 lidí. Hvězdy udělené jednotlivým státům jsou viditelné z jejich území a dost jasné na to, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.

Seznam devíti finalistů, z kterých bylo od 16. října do 3. listopadu možné vybírat jméno "české exoplanety"