Českou taktickou střílečku hráči milují, pohádkově vydělávající Gray Zone Warfare ale nesmí hráče zklamat, jinak skončí
Málokterá česká počítačová hra vzbudila tolik pozornosti jako Gray Zone Warfare. Taktická vojenská akce, která sází na realismus a pohlcující atmosféru souboje s moderními zbraněmi, se stala přes noc doslova hitem. Ze členů malého brněnského studia Madfinger Games se tak staly vývojářské celebrity a s milionem prodaných kopií dostali nejen potřebnou finanční injekci pro další vývoj hry, ale i pořádnou nálož zodpovědnosti vůči obrovské komunitě hráčů.
Česká hra Gray Zone Warfare ovládla na několik týdnů světový herní trh a vývojářům vydělala pohádkové peníze – ale také zodpovědnost. Tuzemská vývojářská studia si historicky nevedou vůbec špatně a Češi už mají na kontě nejeden herní hit. Akčním titulem Mafia známého vývojáře Dana Vávry počínaje a právě taktickou střílečkou Gray Zone Warfare konče. Cesty podobných studií na herní výsluní nejsou ale často bez problémů a začátky mohou být finančně velmi krušné.
Vývojáři neměli na výplaty
Své o tom ví Marek Rabas, šéf výše zmíněných Madfinger Games. Než hitovku Gray Zone Warfare vydali, čelili zásadnímu nedostatku financí. Ten měl být tak vážný, že studio by nemělo na další výplaty svým zaměstnancům, jak Rabas řekl v rozhovoru pro CzechCrunch: „V červnu bychom neměli na výplaty. Proto jsme hru vydávali 30. dubna, tedy v nejzazší termín, aby nám ještě v květnu přišly peníze. Věděli jsme, že jdeme all-in,“ svěřil se krátce po vydání. Situace studia se pak radikálně změnila.
Hra totiž zaznamenala během prvních hodin po vydání obrovský zájem zákazníků a na čas se dokonce stala nejprodávanější na světě. Několik týdnů potom, co vývojáři hru uvolnili, mohli ohlásit milion prodaných kopií, což je skvělé číslo i na světové poměry. Odhadem tak vydělali desítky milionů korun a i podle Rabasových slov se vývoj hry zaplatil. Na brněnské studio však čekají po uhašení finančních problémů nové výzvy – nezkazit si jméno u herní komunity.
Nespokojení hráči je málem stáli pověst
Gray Zone Warfare totiž není hotový produkt. Studio hru vydalo v takzvaném předběžném přístupu, kdy sami vývojáři řekli, že hotových je asi dvacet procent hry. Produkt je hratelný, chybí ale velké množství obsahu a herních mechanik, které implementace do hry teprve čeká. Studio však hráčům předběžným přístupem dovolí nahlédnout pod pokličku toho, co chystají, a zároveň se komunita hráčů může podílet na vývoji hry svými nápady.
Vývojáři mají obří zodpovědnost
Rabas si je ale velké závislosti na komunitě hráčů vědom a je to znát i na jeho prohlášeních. Když například musela firma stáhnout jeden z opravných balíčků ke hře, Rabas se nebál problém pojmenovat přímo na svém twitterovém účtu. „Spletli jsme se hlavně proto, že jsme nedůvěřovali naší komunitě, když hlásila problémy s výkonem. Tvrdě jsme se poučili. Odteď budeme vždy důvěřovat komunitě,“ sypal si popel na hlavu po zpackané opravě.
Komunita teď vývoj hry, kterou lze zakoupit v základní verzi za něco přes třicet eur, bedlivě sleduje a netrpělivě očekává nový obsah, na který ji vývojáři lákají. První balíček velkých změn by měl přijít v průběhu roku. Nezbývá tak než sledovat, jak se českému želízku v herním ohni bude dále dařit.
Autor sleduje českou i světovou herní scénu 15 let. Gray Zone Warfare osobně vyzkoušel.
KAM DÁL: Izraelský transportér Achzarit je v Gaze jako doma. Jako základ posloužil sovětský tankový stařeček
