Čína zase vyděsila svět. Dala zelenou projektu, na který si zatím netroufla žádná velmoc
Bude to obrovské. Svět něco takového zkrátka ještě neviděl. Řeč je o přehradě, která by mohla zachytit trojnásobek množství vodní energie, která momentálně „teče“ přes přehradu Tři soutěsky. Čínský projekt svět udivil, ale také vyděsil, protože se logicky nabízejí otázky, čeho všeho je komunistická země schopná, pokud dotáhne do konce něco takto kolosálního.
Čína je nesporným mistrem světa ve stavbě přehrad. Nejen že má těchto obřích staveb funkčních víc než kterákoli jiná země na světě, ale také drží rekord za největší provozovanou vodní elektrárnu – Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang. Nyní je východoasijská supervelmoc v procesu vytváření první superpřehrady na planetě, která má překonat všechno, co v tomto oboru člověk dosud postavil.
Větší než Tři soutěsky
Číňané poprvé oznámili stavbu takzvané superpřehrady v roce 2021, kdy Národní lidový kongres schválil 14. pětiletý plán země. Přehrada bude ležet na dolním toku řeky Yarlung Zangbo (Brahmaputra v Indii), na úpatí Himálaje v Tibetské autonomní oblasti. Řeka se táhne podél Grand Canyonu Yarlung Zangbo, nejhlubšího kaňonu na světě, který se má na délku 504,6 kilometru, což je víc než u Grand Canyonu v USA.
Cílem projektu je využít obrovské množství potenciální energie, která se nachází v řekách této impozantně rozsáhlé oblasti. Celkově by podle státních médií mohla využít trojnásobné množství vodní energie, kterou v současnosti zachycují Tři soutěsky. Vláda plán odůvodnila tím, že pomůže Číně dosáhnout cíle v podobě uhlíkové neutrality do roku 2060.
Obava o ztrátu přírody i vodních zdrojů
Nápad se však již ukázal jako kontroverzní doma i v zahraničí. Během výstavby přehrady Tři soutěsky bylo vyhnáno ze svých domovů více než 1,25 milionu lidí a mnoho zvířecích stanovišť a přírodních ekosystémů bylo nenávratně narušeno. Někteří lidé se obávají, že přehrada Yarlung Zangbo by mohla být v tomto ohledu ještě ničivější.
Zvěsti o superpřehradě také vyvolaly napětí mezi zeměmi, které s Čínou sousedí. V poslední době se Čína a Indie dostaly do sporu ohledně vodních zdrojů Himálaje a nejnovější vývoj by problémy mohl ještě prohloubit.
Jak poznamenali političtí analytici, zejména Indie a Bangladéš leží po proudu říčního systému a zásadně se spoléhají na vodní zdroje. Vzhledem k tomu, že čínská přehrada má potenciál drasticky změnit tok, Indie se obává, že by mohly nastat problémy se zásobováním jejích obyvatel vodou.
Vodní války na obzoru?
Mluvčí indického ministerstva vodních zdrojů řekl Al-Džazíře, že „Indie plánuje výstavbu vlastního 10gigawattového projektu na dalším přítoku řeky Brahmaputra, aby země čelila dopadu čínské přehrady.“. Někteří indičtí komentátoři tvrdili, že Čína má kolem svého projektu „závoj tajemství“ ve snaze utlumit mezinárodní reakci na stavbu přehrady. Podle nich bude na jakékoli námitky pozdě, protože dopady na životní prostředí se projeví až po dokončení projektu.
Podobné spory se objevily i jinde ve světě. Například Etiopie se nachází uprostřed prací na kontroverzním systému vodních elektráren na řece Modrý Nil, k velké nelibosti Egypta, který se obává, že by mohl přijít o přístup k drahocenným vodám Nilu. Nejen tyto případy naznačují, že éra „vodních válek“ může být blíž, než si myslíme.
Zdroje: iflscience.com, aljazeera.com, asia.nikkei.com, asiaglobalonline.hku.hk
KAM DÁL: Pětikoalici drží pohromadě dobře placená místa, nikdo dobrovolně neodejde, říká poslanec Kukla.
