Děti emigrantů byly za dob socialismu rukojmí režimu. Svůj příběh plný bolesti má i modelka Pavlína Pořízková
Problematika rozdělených rodin po roce 1948 je podle Ústavu pro studium totalitních režimů dodnes opomíjeným tématem. Byly to často ženy i děti, které zůstaly v Československu samy bez možnosti vydat se za svými blízkými. Jedním z fascinujících příběhů je ten, ve kterém světová topmodelka českého původu Pavlína Pořízková zůstala u svých prarodičů poté, co její rodiče v roce 1968 emigrovali do Švédska. Několikrát se ji přitom snažili „unést“ za nimi. Představa života bez dcery jim nedala spát.
Možnosti, jak mohli emigranti zabránit tomu, aby se jejich děti staly rukojmími státu a nástrojem pro vydírání rodičů, se liší podle toho, v jaké době se příběh odehrával. Od roku 1948 až do druhé poloviny šedesátých let takřka neexistovala žádná mezinárodní pomoc. Byla studená válka, oba bloky spolu nekomunikovaly. Šance dovolat se spojení rodiny byla v podstatě nulová.
Rozdělení rodiny znamenalo někdy odloučení na desítky let – nebo navždy. V Československu vládla cenzura korespondence, a tak bylo jen málo možností, jak dát vědět, zda jsou rozdělené strany v pořádku. Lidé tehdy využívali prostředníky, kteří měli povolení do zahraničí vyjet, a mohli tak přátelům, známým či rodině dovézt alespoň dopis nebo vzkaz.
Příběh Pecháčkových
Ačkoliv byl po roce 1948 odchod obou rodičů od dětí neobvyklý, i takové příběhy se stávaly. Ústav pro studium totalitních režimů vzpomněl například na rodinu Pecháčkových. Rodiče v březnu 1948 odešli do Bavorska. V péči babičky nechali doma tři děti ve věku sedm let, tři roky a rok. Děti se za rodiči nepodařilo dopravit ani následně ilegální cestou.
Zkusit zprostředkování přes Červený kříž, který v takových případech pomáhal, byť to nebyla jednoduchá cesta, Pecháčkovi ani nezkoušeli. Jaroslav Pecháček se nakonec stal ředitelem československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově a o kontaktu s dětmi si rodiče mohli nechat dlouho zdát. Nakonec se setkali až v roce 1966 (tj. po osmnácti letech) v Jugoslávii. Po srpnové okupaci odjeli synové přes Rakousko do SRN pod záminkou dovolené, dcera Jana se v roce 1967 účelově provdala za cizího státního příslušníka. Tím odjela do zahraničí legálně.
Dcera Milady Horákové čekala na setkání s otcem sedmnáct let
Poslankyni Miladu Horákovou vzala Státní bezpečnost v roce 1949 do vazby. Horáková byla odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 byla popravena. Jejímu manželovi Bohuslavovi se podařilo při zatýkání utéct. Odjet do zahraničí byla jeho jediná možnost, vězení mu hrozilo také. Roku 1951 emigroval do USA, jejich dcera Jana vyrůstala u tety. Otec ji z USA podporoval prostřednictvím vzdálené příbuzné, jeho snahy dostat za ním Janu ilegálně ale selhaly.
Nakonec se znovu setkala s otcem v roce 1966. Neviděli se sedmnáct let. Po dvou letech žádostí jí bylo v době Pražského jara umožněno přestěhovat se za ním.
Jana našla v USA své štěstí, dobrou práci i životní lásku. Má dceru a syna.
Nepovedený letecký únos modelky Pavlíny Pořízkové
Příběh topmodelky Pavlíny Pořízkové se psal za dob normalizace. Právě tehdy se mezi lety 1970–1989 stávaly děti znovu rukojmími režimu. Pavlínini rodiče odjeli do zahraničí v srpnu 1968 poté, co byl její otec Jiří Pořízka téměř rok vězněn pro trestný čin podvracení republiky. Tak kvalifikoval tehdejší režim jeho činnost ve Skautu. Ačkoliv chtěli její rodiče z Československa pryč, báli se vzít dceru do uprchlického tábora s sebou. A tak ji nechali u prarodičů v Prostějově. V nepřítomnosti pak byli oba odsouzeni za trestný čin opuštění republiky, otec na dva a půl roku, Pavlínina maminka Anna na osmnáct měsíců.
Rodiče téhož roku vyslali pro Pavlínu letadlo, jenže prarodiče se báli neznámým mužům – pilotům – vnučku předat. Proto se tehdy znovu těhotná Anna vydala s cizím pasem pro dceru sama soukromým letadlem, ale StB je odhalila a Annu i letce zatkla. Znovu vycestovat bylo Anně umožněno v roce 1974, a to s dcerou i synem Jáchymem, který se v Československu mezitím narodil.
„Moji rodiče uprchli na motorce a nechali mě, tehdy tříletou, tady. Věděli, že z toho možná nevyváznou živí,“ vzpomínala na sociálních sítích Pořízková. „Byla tehdy v sedmém měsíci těhotenství s mým mladším bratrem, ale naštěstí byla amnestována a další tři roky strávila v domácím vězení, dokud nás nevyhnali z naší rodné země a neřekli nám, abychom se už nikdy nevrátili,“ dodala modelka.
Ze zahraničí se domů už nevrátila, v Americe se stala supermodelkou a nejmladší ženou na obálce časopisu Sport Illustrated. Jejím manželem byl americký zpěvák Rick Ocasek, který zemřel v roce 2019. Už v roce 2018 manželé oznámili, že jdou od sebe. Ocasek pak aktualizoval svou závět a Pořízkovou vydědil. Dnes Pořízková randí s producentem Jeffem Greensteinem.
Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů, Instagram, ctidoma.cz, dotyk.cz, iDNES.cz
KAM DÁL: Podmínky pro osobní bankrot jsou letos mírnější. Žádat však nemůžete sami.
