Jako cestování v čase: Hledači nacházejí v bahnu na březích Temže pravé poklady
Lara Maiklemová prohrabává bahnité břehy Temže a v blátě nachází ozdobný špendlík ze 16. století. Sebere jej a usuší a pak ho přidá ke své malé sbírce. Tato Angličanka, matka dvojčat, miluje tyto kovové špendlíky, které byly před staletími ručně vyrobeny. Umožňují jí cestovat časem a ponořit se do historie ve stopách těch, kdo před ní procházeli po břehu Temže.
Mudlarks, čili prohrabávači bahna, prohledávali londýnské břehy po staletí v naději, že najdou ztracené nebo odhozené předměty, které by mohli prodat. Tradice přežívá dosud díky malé skupině nadšenců. Za 20 let Lara Maiklemová nasbírala nádobí, stříbrnou minci z doby vlády Karla I., slonovinové hřebeny a hliněné dýmky z 18. století.
"Jsou to maličkosti ze všedního života Londýna, které sbíráme v bahně po každém vzestupu vody. Je to jako velká kniha historie," říká. Mnoho řek a potoků, které protékaly Londýnem, vyschlo, ale Temže stále majestátně plyne srdcem metropole. Vzestup vody za sebou zanechává četné stopy na bahnitých březích a svědčí o staletích života, práce, ale také o smrti. "Je to lov pokladů," konstatuje Lara Maiklemová a s hlavou skloněnou a očima upřenýma dolů kráčí po břehu.
Co našla, nikdy neprodala
Jedním z jejích nejvzácnějších nálezů je zlatý knoflík z období Tudorovců (1485-1603). Vzhledem k jeho vysoké hodnotě byla nucena oznámit nález úřadům. A nejpozoruhodnější nález? Puška s upilovanou hlavní, v níž ještě byly náboje. Vyhrabala rovněž lidské ostatky, jejichž nález musela oznámit policii.
Lara Maiklemová prohlašuje, že nikdy neprodala to, co našla: "Je to kontakt s historií, který miluji," má jasno. Nalézá rovněž slavné šestipencové mince, které v 17. a 18. století ty páry, které si nemohly dovolit snubní prsteny, házely do řeky jako závazek lásky. Maiklemová napsala o své zálibě knížku s názvem Mudlarking a její nálezy lze spatřit na Facebooku, twitteru a instagramu.
"Když nevím, co jsem vlastně nalezla, umístím na internet fotografii a lidé mi pomohou to zjistit," vysvětluje Lara Maiklemová, která patří k dynamickému společenství prohrabávačů bahna na sociálních sítích.
Musíte mít povolení
Ti spolupracují s Londýnským muzeem, které pomáhá v identifikaci jejich nálezů. Některé tyto nálezy jsou nyní vystaveny v expozici s názvem Tajemství řek. "Temže je největší archeologickou lokalitou města, je však zranitelná a křehká a mudlarks dělají vynikající práci a pomáhají nám zachránit informace, které řeka skrývá," tvrdí konzervátorka muzea Kate Sumnallová.
K tomu, abyste mohli prohrabávat břehy Temže, potřebujete především získat povolení správy londýnského přístavu. Procházky podél řeky přinášejí klid, který ve městě nesnadno naleznete, ale prohrabávání břehů nemusí být zrovna příjemné. Temže je jistě čistší než v minulosti, ale síť stok v Londýně, která pochází z 19. století, ústí často ve vodách řeky. Rovněž je třeba dávat pozor na injekční stříkačky a úlomky skla, varuje londýnský přístav.
Stačí silné deště, aby byly břehy odpudivé, říká Maiklemová, která se raději vyzbrojuje plastovými rukavicemi. "Je tu plno odporných věcí a smrdí to," přiznává.
