Kde bere diktátor na svůj luxus? Severokorejští diplomaté jako státní drogoví dealeři
Asijský Perníkový táta. Tak by se s trochou nadsázky dalo přezdívat Kim Čong-unovi, který se snaží zbohatnout na vývozu metamfetaminu z nejuzavřenější země světa. Není ale průkopník, tenhle byznys zavedl už jeho otec. A za prodejce drog si vybral nečekanou skupinu prominentů – diplomaty.
Luxusní alkohol, auta a přepychový život diktátora Kima něco stojí. A všechno se musí dovážet ze Západu. Severní Korea tak nutně potřebuje zahraniční měnu. Kupuje za ni všechno, co se nedá doma vyrobit, a takových věcí je opravdu hodně. Jak jsme psali v minulém článku, snaží se prodat vše, co má nějakou cenu. Většinou jde o nerostné bohatství nebo jednoduché výrobky, nic víc se totiž v zemi, kde průmysl zamrznul před desítkami let, prakticky vyrobit nedá. Až na jednu výrobu, kterou mimo jiné zpopularizovaly zlaté české ručičky – metamfetamin neboli pervitin.
Varna jménem KLDR
Zatímco u nás se o jeho výrobu starají improvizované laboratoře ziskuchtivých obyvatel zejména v pohraničí a prodej takových látek je nelegální, v KLDR je situace úplně jiná. Pervitin je tam podle New York Times vnímaný jako takový „silnější Red Bull“ a z jeho nebezpečných vlastností si nikdo nic nedělá. „Uživatelé si drogu vpichují nebo šňupou stejně běžně, jako by kouřili cigaretu, aniž by si uvědomovali její návykové vlastnosti nebo destruktivní účinky,“ píše americký list s odvoláním na jihokorejského odborníka.
Obrovským výrobcem metamfetaminu je v KLDR vláda. Na přelomu století fungoval obchod podle výše jmenovaného listu tak, že zástupci výrobců předávali velká množství pervitinu na lodích zločineckým gangům z Číny a Japonska a tyto organizace jim za drogy platily velmi výhodně, ale v cizí měně. Po smrti Kim Čong-ila však nastala změna, když jeho syn přišel na geniální „zlepšovák“.
Místo dealerů diplomati
Proč platit nevýhodné peníze zločincům, když mohou drogy distribuovat jeho Severokorejci? Na mysli máme hlavně diplomaty, kteří mají jako jedni z mála tamních občanů přístup do zahraničí, aniž by riskovali život v pracovních táborech. Diplomati dostávali kila metamfetaminu, za který museli do své domovské země přivést tři sta tisíc dolarů. O takové praxi poprvé informoval jihokorejský deník The Chonsun Daily a informace mají pocházet od tamní tajné služby. Cíl až dvacetikilových diplomatických balíčků? „Zdá se, že plán je zaměřen na východní Evropu,“ psal tehdy Business Insider.
Problém s drogami mají i Severokorejci
Země si s tímto na první pohled skvělým byznysem zadělala na pořádný problém. K drogám se totiž dostali i samotní Severokorejci a čísla, která ze země přicházejí v souvislosti se závislostí lidí, jsou alarmující. „Obyvatelé Severní Koreje si nejsou vědomi vedlejších účinků tohoto nástroje. Věří, že zmírňuje bolest, a přitom jej užívají jako univerzální lék,“ říká spoluautor zprávy Kim Seok-Hyang pro web Telegrafi. „Žena, se kterou jsem mluvil, to dala své 11leté dceři, aby se připravila na zápis na elitní střední školu,“ říká výzkumník. Podle jeho dat může mít problém s metamfetaminem až těžko uvěřitelných 50 procent populace.
Dvacetinásobný výdělek
„Gram metamfetaminu (místně známého jako „led“ nebo „bingdu“) stojí v Severní Koreji asi 150 jüanů (500 korun), což odpovídá 300 000 severokorejským wonům. To je dost na nákup 42 kilogramů rýže,“ píše web Daily NK. Stejný gram se v Číně prodává za 2 000 až 3 000 jüanů (6 700 až 10 000 korun), což prý přimělo tamní prodejce, aby se spojili se zástupci severokorejského obchodu a vyvezli drogu s desetinásobným ziskem. Kim tak na pervitinu podle odhadů vydělává desítky milionů dolarů.
