Kde se vzala voda? V době, kdy se Země zformovala, na ní ještě žádná nebyla
Oceány, řeky a jezera se na Zemi objevily až později – a dost zvláštním způsobem. Voda tvoří v dnešní době zhruba 71 % zemského povrchu. Vědci poměrně nedávno přišli s novou teorií, že naše planeta byla nejdříve jen velkou, suchou směsí hornin. Nenašli byste na ní zkrátka ani potůček. Na suchý balvan putující kolem Slunce, který byl základem Země, jak ji známe dnes, údajně doputovala voda až později, prostřednictvím asteroidů.
Zkoumání vzorků z asteroidu zvaného Ryugu prozradilo specialistům v oboru celou řadu informací, některé z nich se týkají právě i vzniku oceánů a dalších vodních ploch na Zemi.
Údajně by asteroidy bohaté na organické látky mohly být jedním z hlavních zdrojů veškeré vody na Zemi. Některé z nich k nám podle vědců dorazily až z dalekých koutů vesmíru, z oblastí mimo naši sluneční soustavu.
Je nepravděpodobné, že by Země obsahovala vodu při svém vzniku, říkají vědci
Ve vesmíru je obrovské množství vody. Je totiž složena z kyslíku, který uvolňují umírající hvězdy, a vodíku, který vznikl již při velkém třesku.
Země a další planety naší sluneční soustavy se zformovaly z kousků hornin, které poletovaly kolem Slunce. Došlo k tomu zhruba před 4,6 miliardami let. Země vznikla z kamenů pocházejících z vnitřku naší sluneční soustavy. Právě proto je podle některých expertů velmi nepravděpodobné, že by naše planeta obsahovala vodu už při svém vzniku. Slunce by totiž tehdy z poletujících hornin, kterými je Země tvořena, veškerou vodu vypálilo. Oceány, říčky a potoky tak podle celé řady specialistů musely vzniknout později. Ne všichni experti však s touto teorií souhlasí.
Život mimo naši planetu
Dokonce i za předpokladu, že je teorie o vodě, která nám přicestovala na asteroidech, správná, není jisté, že v jiné části vesmíru vznikají podobným způsobem planety podobné Zemi.
Lidstvo se různými formami zkoumání vesmíru zabývá již stovky let, stále jde ale o velkou a neustále se rozpínající neznámou. Představa, že ve vesmíru existují jiné formy života, nás fascinuje. Navíc je tato možnost – vzhledem k velikosti vesmíru a počtu planet, které se v něm nacházejí – velmi pravděpodobná.
Podle Joshe Calcina, kandidáta na doktorát na Queenslandské univerzitě, je velmi nepravděpodobné, že se tato náhoda, díky které je na Zemi voda, bude opakovat všude. Nová teorie podložená studiemi je však dobrým znamením v rámci úsilí o objevení nových forem života. U planet, na kterých se nachází voda, je totiž mnohem větší šance, že na nich bude existovat život.
Zdroj: ABC News, The Economic Times
KAM DÁL: Tyrannosaurus rex: Proč měl tak malé horní končetiny?
