Když majitel bytu vystěhuje nájemníka. Kdo je v právu? Pronajímatel, nebo ubytovaný?

V případě vystěhování nájemníka z bytu nepřichází v úvahu mimosoudní cesta ani mediace. „Pokud dnes k něčemu takovému dochází, tak se vlastně již většinou nejedná o nájemníky, ale o osoby, které se v bytě neoprávněně zdržují po skončení nájmu nebo po rozhodnutí soudu o platnosti výpovědi,“ vysvětluje advokát Mgr. Michal Benčok. 

Český bytový zákon v praxi

V České republice platí zákony o bydlení, které mimořádně chrání především nájemníky. V tomto ohledu máme legislativu jednu z nejlepších na světě. Majitelé nemovitostí jsou často biti a mají strach byty vůbec pronajímat. „Naposledy jsem se setkal s případem, kdy majitel měl byt rok prázdný, protože nechtěl řešit problémy. Nakonec mu známá dohodila svého bratra s tím, že za něj ručí,“ uvádí advokát Benčok.

Nelze ale vyloučit možnost nedobrovolného a neoprávněného vystěhování. „Pokud byl nájemník vystěhován neprávem, pak musí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody. Pokud nájemník dostal jen výpověď, tak ve výpovědi musí být poučení o možnosti podat návrh soudu,“ vysvětluje advokát Benčok. 

Nedobrovolně na ulici 

Miluše žila na Moravě do doby, kdy její syn odjel pracovat do Irska. Poté odjela do Prahy. Rozhodla se, že si v Praze najde nějakou práci. Práci si sice našla, ale měla potíže s bydlením. Zpočátku bydlela s kamarádem, ale časem se musela odstěhovat. Poté si Miluše našla podnájem, kde zaplatila kauci a platila nájem. Jednou přišla z práce a měla vše vystěhované. Rázem neměla zhola nic – ani peníze, ani bydlení. 

Nakonec Miluše skončila pod Libeňským mostem, kde zůstala tři roky, než našetřila a šla na ubytovnu. Když žila Miluše pod mostem, chodila nadále normálně do práce. Pod mostem v zimních měsících byla sice zima, ale Miluše se domnívá, že to zase tak zlé nebylo. Pod mostem měla poměrně slušné kamarády-bezdomovce, kteří jí všemožně pomáhali. Když byla v práci, hlídali jí věci. Když spala, tak ji střežili, aby se jí nic nestalo. Naštěstí nebyla na ulici sama. Pod mostem to prý nebylo tak zlé. 

Majitelé bytu mají strach

Advokát Michal Benčok se dlouho nesetkal s případem, že by majitel neoprávněně někoho vystěhoval. Spíše se setkal s případy, že ubytovaní neplatili dlouhodobě nájem a vlastník nemovitosti musel situaci adekvátně řešit. Takové případy, kdy restituenti nebo překupníci vlastnili nemovitost s regulovaným nájemným, patří do divokých devadesátek.

Dnes už jsou šikana nebo kriminální jednání při zbavování se nájemníků minulostí. Spíše se objevuje nový fenomén – šikana mířená proti majitelům bytů, kteří mají co dělat, aby ochránili svůj majetek. „Jsou to desítky případů, kdy nájemník nic neplatí a nadále konzumuje služby. Ve mnou zastupovaných případech se jednalo většinou o částku 100 000 Kč ročně i více přímé škody jen na službách. A to nemluvím o neuhrazeném nájmu, který je posuzován jako neoprávněné obohacení. Pokud se zoufalý majitel odhodlá k nějakému kroku jako mobiliární vyklizení nebo vypnutí elektřiny či plynu, bytový parazit zkusí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody,“ tvrdí advokát Benčok.

Děsivé devadesátky

Kriminalita a šikana související s bydlením jsou už dnes opravdu spíše minulostí. V 90. letech minulého století se ovšem řada nevinných lidí často ocitla ze dne na den na ulici a ani nevěděla jak. Za vše mluví příběh rodiny Smolíkových, kterou zachránil renomovaný právník Jan Křeček specializující se na bytové právo. Rodina již po několik generací žila v činžovním domě na Novém Městě v Praze. Vystřídaly se zde tři generace a pak přišla sametová revoluce. Rodina se těšila na demokracii a svobodu a netušila, že jí začaly těžké časy.

Novorenesanční vilu získali v restituci manželé Čermákovi, kteří ji prodali za milion bývalému komunistovi z tehdejšího Obvodního úřadu, který shodou okolností bydlel v jednom z bytů v domě. Ostatní obyvatelé domu byli velmi vyděšení a právem. Inženýr Soukup jim totiž vyhrožoval, že je vystěhuje, nebo radikálně zvýší nájem. Rodinu zachránila důvtipnost matky z druhé generace, která oslovila Jana Křečka. Právník jim pomohl byt 4+1 v restituovaném domě vyměnit na základě dlouholetého dekretu za 3+1 v paneláku.

Museli sice něco doplatit a zpočátku si všichni těžko zvykali, ale nakonec vše zlé bylo pro něco dobré. Nejenže se ocitli na okraji Prahy, kde byl čerstvý vzduch a příroda, ale zároveň unikli nebezpečí pražského centra, protože okolo Karlova náměstí se to začalo hemžit prostitucí a drogami. Zkrátka rodina měla štěstí v neštěstí. Po letech se ukázalo, že v nemytých oknech starého bytu nejsou záclony, a bylo jasné, že tu nikdo nebydlí. 

Kdo je tedy v právu v případě vystěhování nájemníka, závisí na mnoha faktorech – situaci, důvodech nebo znění nájemní smlouvy. Ačkoliv od bujarých devadesátek česká legislativa v bytové otázce ušla mílové kroky, stále je co zlepšovat. Pokud se ale nájemník nebo majitel bytu ocitnou v situaci, kdy hrozí vystěhování, doporučuje se neprodleně vyhledat právní pomoc. Je smutné, že v naší společnosti stále dochází k situacím, kdy lidé přicházejí o střechu nad hlavou. Je naší společnou zodpovědností zajistit, aby každý měl důstojné bydlení.

Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (trestní zákoník, mmr.gov.cz)

KAM DÁL: Rodiče za mřížemi. Když jeden z rodičů neplatí alimenty.