Když uvidíte tmavě zelený mrak, je nejvyšší čas utíkat. Nebezpečné počasí je i v Česku stále častější

Nazelenalá obloha, mraky ohraničené nafialovělou nebo prakticky černou barvou, ale také zdánlivě zničehonic se objevivší kroupy, většinou bez deště – to všechno by nás mělo hodně hlasitě varovat, stejně jako zlověstně postupující zeď tmavých mračen, která dosahuje téměř k zemi. Tornádo, na které sice zatím nejsme příliš zvyklí, má svoje pravidla, jež celkem pečlivě dodržuje. To je pro nás jistá výhoda, i když proti jeho síle nic nezmůžeme, je nutné zachránit si alespoň holý život. Je dobré vědět, čeho si všímat, protože podle mnohých meteorologů období klidu v Evropě z tohoto pohledu pozvolna končí a tornáda budou útočit častěji. 

Zvláštní divný klid je podezřelý

Kromě již zmiňovaných předzvěstí se můžeme setkat také s tím, že vítr, a někdy i poměrně silný, který v danou chvíli fouká, se najednou úplně utiší. Spolu s tímto nenadálým klidem utichne i celá příroda. Ptáci totiž – mnohem dříve než my lidé – vytuší, co se chystá, a tak se raději uchýlí do bezpečí, než aby zpívali ve větvích stromů. Během chvíle se zvláštní ticho může proměnit v ohlušující rachot, podobný zvuku projíždějícího těžkého nákladního vlaku. To už je na záchranu jakýchkoliv věcí většinou pozdě a je nejvyšší čas schovat se do nejpevnější části domu, ideálně do místnosti, která nemá okna, jež by mohlo tornádo „vysklít“, a tím nám také ublížit. 

Tohle nikdo nepřehlédne

Může se stát, že na obloze uvidíme už z dálky se valící typický trychtýř plný prachu – a v případě silnějších tornád také větších věcí, které větrný vír po cestě posbíral. Rekordní jevy zvedají i těžká auta, určitě bychom tedy neměli propadnout touze podívat se, co to udělá se sousedovou zahradou. Prevence je v tomto případě velmi důležitá a statečná zvědavost by se nemusela vyplatit. V Evropě máme to štěstí, že jsou zde budovány přece jen mnohem pevnější domy než na mnohých místech Ameriky, kde tornádům nedělá sebemenší problém zlikvidovat lehké montované domky. Na druhou stranu, nedávný případ z Moravy jasně ukázal, že si nemůžeme být před vůlí přírody nikdy jisti. 

Předci by mohli vyprávět... 

Události z roku 2021, kdy tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku poškodilo sedm obcí, šest lidí připravilo o život a na tři stovky lidí připravilo o zdraví, nás rychle vyvedly z omylu, že jsme před tornády v bezpečí. Ostatně, první zaznamenané údaje o tornádu, které se objevilo na našem území, jsou už z července roku 1119. Tehdy prý, „když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na Hradě a Vyšehradě. Vyvrátil od základů starou a tedy velmi pěknou zeď, kdežto – což jest ještě podivnější zjev – obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl ale až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě,“ píše ve své kronice Kosmas. 

Budeme si muset zvyknout

Od té doby se objevují zápisy o větších či menších útocích větrných vírů několikrát v každém století, ve dvacátém jsou to už desítky pozorování a v tom současném jde o dvouciferná čísla ani ne za jeho první čtvrtinu. Naštěstí je většina z pozorovaných tornád v našich končinách zatím prakticky neškodná, ale nikdy není vyloučeno, že se přižene jedno další opravdu silné, které bude likvidovat a brát životy… 

Zdroj: emsaonline.com, rainbowrestores.com, vedazive.cz, wikipedie

KAM DÁL: Konec lidstva může přijít kdykoli. Zabijáky planet neuvidíme včas, nemáme šanci.