Lahev šampaňského za dva a půl milionu: tohle vzácné víno chutná opravdu zvláštně
Kolik tak stojí lahev skutečně vzácného šampaňského? Ceny se samozřejmě šplhají hodně vysoko, ale zaplatit za jednu takovou v přepočtu více než dva a půl milionu, to už musí být člověk opravdu vášnivý sběratel. Těžko si totiž představovat, že by si někdo takovou vzácnost “bouchnul” třeba na oslavě narozenin…
O jaké víno jde? Řeč je o 168 lahvích vzácného šampaňského, které vyzdvihli výzkumníci ze dna moře už v roce 2010. Jeho věhlas ale neutichl ani po letech, a tak se o tomto doslova vinařském pokladu v odborných kruzích samozřejmě mluví dodnes. Nešlo totiž o nic jiného než dokonale zachovanou ukázku vinařství, starou celých 170 let, kterou uchoval v prakticky dokonalých podmínkách vrak potopené lodi v Baltu. Šlo o francouzské šampaňské, které odborníky doslova ohromilo.
Vláda se vzdala jen kapky nálezu
Jakmile se o nálezu dozvěděla francouzská vláda, okamžitě uplatnila svoje právo s nálezem manipulovat podle vlastního uvážení a považovat jej za státní majetek. Vedoucímu výzkumného týmu, který se na vyzdvižení pokladu podílel, se ale podařil doslova husarský kousek - získal vzorek vína nejen na jeho chemickou analýzu, ale hlavně na to, na co by každý vinař vzpomněl v první řadě, tedy na ochutnání. Jak tedy chutnalo 170 let staré víno?
Málo alkoholu, hodně cukru
Zajímavé jistě bylo, jak moc sladkou “šťávu” vědci na dně moře vlastně našli. “Bublinky”, vyrobené společností Veuve Clicquot Ponsardin, tedy značkou, která funguje dodnes a nález práce jejich dávných předků tak pro její majitele musel být doslova zázrakem, měli totiž oproti dnešním šampaňským vínům mnohem menší obsah alkoholu, ale zato cukrem jejich předchůdci rozhodně nešetřili. Jen tak pro srovnání: jestliže v dnešních vínech se obsah cukru pohybuje mezi 6 až 8 gramy na litr, historický vzorek obsahoval dnes těžko představitelných 140 gramů cukru v každém litru, což je o něco víc, než obsahuje běžná Coca Cola.
Z kyselých hroznů sladké víno
Víno se přitom tehdy vyrábělo z hroznů, které nebyly tak sladké jako dnešní odrůdy, navíc pěstované moderními metodami na ideálních místech. A tak si naši předci pomáhali po svém - na konci procesu víno zkrátka osladili. A kdyby se to někomu zdálo přece jen málo, mohl si jej dosladit přímo na stole ve sklenici, stejně jako si dáme kostku cukru do čaje. Ostatně třeba v Rusku té doby by to jistě udělali, protože právě pro tento trh se běžně vyráběla vína s dvojnásobným obsahem cukru, než kolik ho bylo objeveno v nalezených lahvích. Rusové zkrátka měli rádi sladké… Je to neuvěřitelné? Dnes ano, ale tohle víno má za sebou už 170 let!
Jak chutná tak staré víno?
A teď to nejdůležitější, tedy jak se na víno tvářili degustátoři, kteří měli tu možnost a čest šampaňské, jaké dnešní svět jen tak neuvidí, sami ochutnat a posoudit? Upřímně řečeno, první dojem patrně nebyl nijak zvlášť ohromující, víno bylo popisováno ne příliš lichotivými přirovnáními, ale stačila chvilka, setkání s kyslíkem - a 170 let staré šampaňské ukázalo, že francouzští vinaři v 19. století svému řemeslu skutečně rozuměli a ideální podmínky na dně moře jejich um dokonale zachovaly, aby se mohli svojí prací pochlubit dalším generacím.
Poklad ve sklepě
Zatímco většina lahví zůstala pod státním zámkem, některé přece jen na aukcích našly svoje šťastné a také určitě bohaté majitele. Kdo jiný by si mohl dovolit zaplatit za lahev vína, které jistojistě nikdy neotevře, víc než dva a půl milionu? Ale ten pocit, jaký poklad odpočívá ve sklepení domu, ten je patrně pro mnohé milovníky vína doslova k nezaplacení.
Zdroj: NBCNews, LiveScience, CosmoMagazine
KAM DÁL: Hvězda seriálu ZOO Marek Taclík bojuje s insolvencí, příjmy má přitom vysoké. Sedí vše tak, jak má?
