Leden, únor, březen a další. Kde se vlastně vzaly názvy měsíců?
Většina z nás nad tím asi nikdy složitě nepřemýšlela. Každý měsíc má všude na světě své označení a tím to hasne. Jenže právě ty názvy se někde opravdu vzaly a třeba pro ty české existuje i logické vysvětlení, jaké je?
Dvanáct měsíců v roce známe již odmala, odkud se ale tyto názvy vzaly? A jak je možné, že jsou úplně jiné než ty slovenské nebo anglické? Obecně platí, že jsou názvy měsíců v roce opravdu velmi staré. Většinou pocházejí nejspíše už z dob praslovanských.
Některé z těchto názvů jako leden a únor se zachovaly jen v jednom jazyce, ostatní měsíce jsou zachovány i v jiných slovanských jazycích. Je třeba ale zmínit, že mimo starobylé domácí názvy se dochovaly také mezinárodní názvy římského kalendáře - január, február a tak podobně.
Jak je to na Slovensku?
Právě u našich sousedů se přiklonili k možnosti částečně zachovat názvy římského kalendáře . Díky tomu nazývají měsíce podobně jako Angličané, Francouzi, Němci nebo Rusové. Tyto mezinárodní názvy mají jednu nespornou výhodu - jsou naprosto jednoznačné, a tím i velmi dobře srozumitelné. Jenže ne všechny národy si je osvojily, a to včetně nás.
Kde se vzaly ty naše?
Čeština patří k těm jazykům, u nichž se pro měsíce v roce dochovaly starobylé domácí názvy. Jejich hlavní nevýhodou je to, že pocházely ze stejného základu. Postupně si je každý tehdejší kmen upravil podle vlastních zvyklostí.
Následkem toho je u nás květen pátým měsícem, zatímco Poláci mají “kwiecień” jako čtvrtý měsíc v roce. Stejně jako Ukrajinci, kteří čtvrtý měsíc nazývají Kvitenʹ (Квітень). Podobný posun můžeme zaregistrovat i v rámci Chorvatštiny.
Srovnání s Chorvatskem
Červenec je u nás sedmým měsícem v roce, v Chorvatsku mu ale říkají "srpanj", což indikuje náš název pro osmý měsíc v roce, tedy srpen. Devátým měsícem je v ČR září, v Chorvatsku ale "rujan", což spíše odpovídá našemu říjnu. Ještě zajímavější je to v rámci desátého měsíce. Ten u nás nazýváme říjen, v Chorvatsku to je listopad, tedy stejný název, jako pro náš jedenáctý měsíc v roce.
A proč vlastně tento posun vznikl? Stalo se tak díky tomu, že kdysi naši předci kalendář neměli a období označovali podle přírody a toho, co se v ní dělo. Případně i podle toho, jaké práce zrovna vykonávali. No a protože se postupně rozšiřovali na různá území s různými klimatickými podmínkami, tak se určité jevy stávaly v jinou dobu.
Pojmenování ale vycházela ze společného jazyka. A tak, když se rok rozdělil na měsíce a bylo potřeba je pojmenovat, připadly stejné názvy různým měsícům:
- Leden - je odvozen od slova led. Kdysi ho totiž u nás bývalo v lednu opravdu hodně
- Únor - v lednu začal led tát a ledové kry se začaly pomalu ponořovat do vody
- Březen - neboli také březový měsíc, kdy raší břízy, také v tomto období zabřezává zvěř
- Duben - je měsícem dubů, kdy začínají rašit
- Květen - tady je to jasné, protože vše v přírodě kvete, původně u nás říkalo máj, ale díky Jungmannově překladu z francouzštiny se objevil květen a poměrně rychle se mezi lidmi uchytil
- Červen - je název měsíce, kdy začínají dozrávat červené plody (jahody, třešně), někteří etymologové však tvrdí, že název vychází z hojného výskytu červů v tomto období
- Červenec - v podstatě malý červen, tady asi došla kreativita
- Srpen - může být od slova sirpsti (zráti) anebo také od srpu, kterým se pravidelně v tuto dobu sklízí úroda
- Září - tady je původ ve staročeském slově zářuj, což znamená říje, tedy když má zvěř choutky
- Říjen - tady je odvození od říje ještě znatelnější, asi to zvěř jen tak nepřešlo
- Listopad - název předposledního měsíce je odvozen od padání listí
- Prosinec - může mít více významů, buď ze staročeského prosiněti - probleskovati, kdy slunce prosvítalo mezi mraky, nebo ze staročeského siný - šedivý, modravý, či od slova prase - čas zabíjaček, což je případ lidové etymologie, kdy je původ odhadován lidmi na základě podobnosti slov
