Mám plány na paprsek smrti, tvrdil před smrtí zmatený Nikola Tesla. Konec jeho života byl hodně smutný
Narodil se v Chorvatsku, studoval v Rakousku i v Praze, žil v Budapešti, v Paříži a nakonec v New Yorku. Kdo byl takovým světoběžníkem? Nikdo jiný než vynálezce Nikola Tesla, bez jehož přispění by byl svět dnes patrně jiný, než jej známe. Sám génius ale nedopadl právě dobře a po jeho smrti se teprve otevřely otázky, na které dodnes neznáme odpovědi.
Už v Teslově mládí bylo jasné, že jde o muže, který bude mít světu co dát. Začal se zabývat výzkumem elektřiny, zdokonaloval se v továrně u samotného Edisona, ale tam mu štěstí dlouho nepřálo. Proto se rozhodl pro samostatné podnikání. Ani tam se neprosadil, tentokrát přišel o sponzory, kteří s ním nesdíleli jeho vizi budoucnosti založenou na využívání střídavého proudu. Skutečných úspěchů se pak dočkal až u společnosti Westinghouse, která jeho výzkumy podporovala. Udělal dobře.
Vynalézal, soudil se a prohrával...
Po střídavém proudu přišlo na řadu rádiové vysílání a další a další větší i menší vynálezy. Bojoval ale také se svými konkurenty – s Edisonem o elektřinu, s Marconim o rádio – a nepodařilo se mu ani dokončit velký projekt výstavby tak zvané Wardenclyffské věže, která se měla stát jakousi základnou pro bezdrátový přenos elektřiny. Když od těchto plánů ustoupil jeho hlavní investor, dostal se Tesla do velkých problémů.
Paprsek smrti
Psal se rok 1917 a Nikola Tesla, kterému tehdy bylo už přes šedesát let, nastoupil na vlak do samoty a dočasného zapomnění. Stále ale pracoval, snažil se vymýšlet další vynálezy, v poznámkách měl prý dokonce paprsek smrti, který by dokázal zlikvidovat najednou na deset tisíc válečných letadel. Kdyby se podařilo takovou zbraň sestrojit, jistě by se od základů změnily podmínky bojů v celém světě. Jde snad jen o to, kde by se vzalo tolik letadel najednou, aby bylo možné „výhody“ takového mechanismu využít.
Z génia se stal podivínský stařík
Tesla se postupem času stával čím dál tím větším podivínem, je snad možné konstatovat, že se jeho mysl svým způsobem kalila. Začal trvat na mnoha zvláštnostech, jako bylo nezbytných osmnáct ubrousků na stole, žil jen v hotelových pokojích – ale ne v ledajakých. Každý musel mít v nejlepším případě číslo 33, a když se náhodou takový nenašel, bylo třeba, aby obsahoval alespoň trojku, šestku nebo devítku. Těmito čísly a jejich kombinacemi byl Tesla doslova posedlý.
Zamiloval se do holuba
Aby toho nebylo málo, geniální technik a vynálezce nalezl největší zálibu svého pozdního života v holubech, jejichž krmením trávil podstatnou část dnů. O jednom z nich dokonce napsal, že jej miluje, jako by šlo o ženu. Když tenhle sněhobílý pták odešel do holubího nebe, ztratil Tesla velkou část smyslu své existence.
Agenti vtrhli do jeho pokoje
Z úžasného, nadaného a nadějeplného mladíka se stal podivínský stařec, který byl mnohým pro smích. Jeho bývalé úspěchy se zdály být zapomenuty, mnozí na něj začali pohlížet skrz prsty. Nový zájem vzbudil až po své smrti, způsobené v šestaosmdesáti letech trombózou. Jakmile se vláda dozvěděla o jeho skonu, vyslala okamžitě do hotelového pokoje, v němž dožil svůj příběh, agenty, kteří sebrali vše, na co přišli.
Co všechno se podařilo ukrýt?
Poznámky, výkresy, sešity i plány. To všechno mohlo obsahovat zajímavé nápady a hlavně: co kdyby se tam skutečně skrýval onen paprsek smrti, o němž Tesla tak rád mluvil? A co kdyby přišli jako první Rusové nebo snad Němci a plány ukradli? Byl rok 1943, ve světě zuřila válka a Američanům by se taková tajná děsivá zbraň opravdu hodila. Jenomže ze všeho vědeckého „haraburdí“, posbíraného ve vynálezcově pokoji, nebylo mnoho využitelných nápadů. A tak se postupně všechny dokumenty (nebo alespoň jejich většina) vrátily do rukou pozůstalých. Z paprsku smrti naštěstí nakonec nic nebylo. I tak si ale lidstvo bohatě vystačí se zbraněmi, které se bohužel sestrojit podařilo.
Zdroj: Allthatsinteresting, Wikipedie, Elektřina.cz
KAM DÁL: Rodiče zavírali děti do klecí a věšeli je z balkónů. Dělali z nich vystresované blázny.
