Muž strávil deset dnů mezi mimozemšťany: Teď tvrdí, že ovládají naši mysl a jsou všude kolem nás
Strávil jsem deset dnů mezi mimozemšťany, prohlašuje muž, který tak dal příznivcům i odpůrcům záhad, konspiračních teorií a jiných světů námět na mnohahodinové diskuse. Co říká o svém údajném setkání s civilizací, o které zatím nic nevíme? Jsou nebezpeční, nebo se nás pokusili kontaktovat jen proto, aby se z nás stali přátelé?
Podle Aleca Newalda z Nového Zélandu celý příběh, podle kterého měl být unesen mimozemšťany a poté také deset dní držen v jejich civilizaci, začal při jeho cestě autem z města Rotorua do Aucklandu. Tato cesta, mnohdy vedoucí mezi vysokými kopci, trvá autem přibližně dvě a půl hodiny, přičemž dlouhé kilometry projíždějí řidiči prakticky v osamění i v dnešní době, natožpak v roce 1989, kdy se podle Alecova vyprávění měla celá příhoda odehrát. Co se tedy stalo?
Únos mimozemšťany jej vyděsil
Alecu Newaldovi bylo kolem čtyřiceti let, nebyl to tedy ani stařec, jehož by snad mohla trápit paměť, ani mladý kluk, který by si mohl splést docela obyčejnou událost s něčím, co lidský mozek není schopen tak docela pochopit. Byl to zkrátka zralý muž na vrcholu sil. Přesto na tuto svoji cestu i po třiceti letech vzpomínal s chvějícím se hlasem. První, co si tehdy uvědomil, nebyl samotný únos, ale časový posun. Do Aucklandu totiž dorazil celých deset dnů poté, kdy se vydal na cestu. Jak je možné, že cesta trvala místo tří hodin více než týden?
Deset dnů v supercivilizaci
Jediné, co si v první chvíli Alec uvědomil, byla bolest hlavy a pocit, že si nepamatuje všechno, co se mu na cestě přihodilo. Byl ale rád, že dorazil na místo, a jeho rodina si také samozřejmě oddychla. Vždyť byl celých deset dní nezvěstný. Všechno mu začalo docházet až časem. Trvalo to pár dnů, ale pak si Novozélanďan vzpomněl, co se stalo. A začal vyprávět. Podle jeho příběhu, který můžeme považovat za jasnou realitu nebo také za docela obyčejnou pohádku, se stal obětí únosu mimozemšťany, kteří jej celou tu dobu drželi jako zajatce mezi sebou v prostředí, které popsal jako „supercivilizaci“.
Ještě, než se ale dostal na toto nepochopitelné místo, měl pocit, jako by jej neviditelná, ale nepřekonatelná síla zatlačila do sedačky a znemožnila mu jakoukoliv manipulaci s autem. Nemohl otočit volantem, zabrzdit – zkrátka připadal si jako ochrnutý. A pak to přišlo…
Myslel si, že je mrtvý
Alec vzpomínal na nepředstavitelně intenzivní světlo, jehož paprsek jej oslnil tak, že jediná jeho myšlenka vedla ke smrti a cestě do jiné dimenze. Jenomže všechno bylo podle jeho mínění jinak. Brzy se před uneseným mužem objevila bytost, jakou nikdy neviděl. Zároveň měl pocit, jakoby se jeho myšlenky vznášely všude kolem, a on si mohl vybírat, kterou si přečte, kterou vybere a kterou odhodí. V tu dobu už se ale kolem Novozélanďana seskupili i další mimozemšťané – štíhlé, nepříliš vysoké postavy s podivnýma čárkovitýma očima, usazenýma na úzké hlavě. Stejně jako jeho vlastní myšlenky vnímal všude kolem sebe i ty jejich – aniž by kdokoliv promluvil.
Mimozemšťané potřebovali formu jeho těla
Proč mimozemšťané Aleca vlastně unesli? Podle všeho proto, aby mohli vyrobit jakousi formu jeho těla, která by sloužila k výrobě dalších těl, s jejichž pomocí by mohli zasahovat do dění na Zemi. Už teď jsou podle jeho mínění všude kolem nás, ať už si to uvědomujeme, nebo nikoliv. Podle Newalda jeho věznitelé již tehdy dokázali dokonale ovládat mysl lidí – a také toho využívali. Nakonec jej ale stejně nenápadně, jako ho unesli, vrátili zpět na svět, kde se logicky stal jak středem zájmu, tak i terčem posměchu nedůvěřivců.
Tajné služby na nic nepřišly, rodina nevěřila
Vyšetřovaly jej dokonce i tajné služby. Poselství, které Alec přinesl z jiného světa, ale nebylo možné ověřit. Přesto mnozí věří, že se podobné události dějí a vlastně to nikdo nemůže tak docela vyloučit. Aleca ale mnohem víc než samotný zážitek z únosu traumatizovaly reakce jeho okolí, hlavně rodiny. Čím více se snažil vysvětlovat a popisovat, tím více jeho blízcí pochybovali nejen o samotné události, ale také o jeho duševním zdraví. Alec nakonec další snahu o svoji obhajobu vzdal, úřady nic nevysvětlily ani nevyřešily, a tak máme stále dost prostoru pro vlastní představivost a můžeme se jen dohadovat, jak se vlastně všechno ve skutečnosti událo.
Unesli Aleca Newalda skutečně mimozemšťané? Nebo se mu jen nechtělo do Aucklandu, a tak si udělal neplánovaný výlet, na který potřeboval mít před rodinou i okolím omluvenku, aniž by přiznal, kde (nebo snad s kým) skutečně byl? Kdo ví. Každopádně, podobných příběhů koluje po světě mnohem víc, takže vyloučit nemůžeme vůbec nic.
Zdroj: howandwhys, ibtimes, en.wikipedia
KAM DÁL: Hitlerův nástupce: Kdo měl se spojenci bojovat proti Stalinovi?
