Nebezpečné léky, které se nikdy neměly dostat na trh: Těžké zdravotní problémy jsou ještě výhrou

Všichni jsme omylní, jsme koneckonců jen lidé – a chybám se nevyhne nikdo. Jen jsou povolání, v nichž si z drobného omylu nemusíme dělat těžkou hlavu, a pak také taková, kde může i malý přešlap stát životy a zdraví tisíce lidí. Jako třeba když se někdo „sekne“ při posuzování bezpečnosti užívání nového léku. V historii se to ale stalo nesčetněkrát. Bohužel. 

Malá chyba, ale spousta životů

Viníkem hned několika takových problémů se stal také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, zkráceně FDA. Ten pustil na trh třeba i tak nebezpečné pilulky, jako byly ty, které se prodávaly pod obchodním názvem Quaaludes. Šlo o sedativum, které užívali hlavně lidé se spánkovými problémy. Tento lék byl běžně k dostání víc než dvacet let, mezi roky 1962 a 1985, tedy z pohledu dnešních padesátníků vlastně nedávno. Kde byl problém? Jednalo se o těkavou látku, která byla schopná vyvolat maniakální záchvaty, zvracení a křeče, nebo dokonce – v tom nejhorším případě – i smrt pacienta. I když si lidé přáli po tomto léku usnout, rozhodně to nemělo být navždy… 

Jako heroin nebo LSD

Dnes už dobře víme, že je možné Quaaludes přirovnat nejlépe k LSD, což překupníci a lidé z amerického podsvětí dobře věděli už v sedmdesátých letech. Ostatně, je vůbec čemu se divit? Jistě mnozí z nás vědí, že i samotný dnes zatracovaný heroin býval ve své době oblíbeným lékem, který lékaři považovali téměř za zázračný a o jeho nebezpečných účincích raději nechtěli ani slyšet. 

Nebezpečný pro děti

Talé lék Cylert byl – podobně jako Quaaludes – nebezpečný nejen pro zdraví, ale dokonce i pro životy – tentokrát hlavně dětí, kterým byl primárně předepisován k léčbě ADHD. Zatímco výzkumy se zaměřily na bezpečné užívání s minimálním dopadem na funkci srdce, jen málokoho zajímal účinek na játra. A právě jejich následné onemocnění bylo příčinou úmrtí v minimálně 193 spolehlivě zdokumentovaných případech. Problém je ale i v tom, že škodlivost Cylertu se může projevit i po mnoha letech, kdy si již lékaři pacientovo utrpení s jeho užíváním nespojí. Kolik úmrtí tedy tento „lék“ skutečně způsobil, se už asi nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že se začal prodávat v roce 1975 a  k dostání byl ještě v roce 2010. 

Zbavil bolesti i života

Stejně tak byl až do roku 2010 v lékárnách nejen ve Spojených státech amerických dostupný přípravek Darvon, jenž měl pacienty zbavovat bolesti. I když byl v této oblasti účinný, měl bohužel na druhou stranu velmi negativní vliv na srdeční rytmus, a tak se mu dnes přičítají více než dva tisíce mrtvých, které za sebou jeho užívání nechalo. Je s podivem, že se prodával stále dál, i když už bylo mnoho let zřejmé, že rozhodně není tak bezpečný, jak se tváří. Výrobci ale riziko soudního sporu vyřešili po svém – na krabičku umístili nápis varující před předávkováním, které může způsobit smrt. 

Víc škodil, než léčil

Dalším z léků, které měly na svědomí více lidských životů, než kolik jich lze připsat například nepředvídatelným alergickým reakcím, je Posicor. Ten se v lékárnách sice dlouho neohřál a po necelém roce byl stažen, přesto si na svoje konto připsal na stovku životů. Šlo původně o preparát, jehož úkolem bylo snižování krevního tlaku, ale nepravidelný tep, který zároveň způsoboval, byl jen pověstným vrcholkem ledovce problémů, které s sebou nesl. Až úsměvně vyznívá závěr následné studie, který hovoří o více negativních než pozitivních účincích na lidské tělo. Navíc enzymy, které se po jeho použití (zvláště v kombinaci s dalšími léky) začaly v těle uvolňovat, bránily samotnému jeho vstřebávání. 

Peníze byly víc než zdraví

Jedním z největších zabijáků na tomto pomyslném smutném žebříčku byl ale Vioxx, lék určený k léčbě artritidy. I když si jej mohli pacienti koupit v průběhu pouhých čtyř let, má podle nových odhadů na svědomí na sedmadvacet tisíc (!) infarktů a dalších závažných srdečních obtíží. Prodával se v letech 1999 až 2003 a v jeho případě bohužel po určitou dobu převládala vidina zisku nad odpovědností vůči zdraví lidí. Vždyť jen v posledním roce jeho distribuce vydělaly firmy na jeho prodeji 2,5 miliardy dolarů.

Jak je možné, že se takové preparáty vůbec dostanou na trh? S novějšími a modernějšími možnostmi testování by to mělo být stále méně pravděpodobné, ale upřímně řečeno, je vůbec možné vyloučit lidskou chybu? Pravděpodobně ne. 

Zdroj: allthatsinteresting, sukl.cz, AHA journals,

KAM DÁL: Pacientům ubližují léky, lékaři jim je přesto předepisují. Posílají je i na zbytečná vyšetření.