Nejbohatší mauzoleum na světě. Obyčejné hloubení studny odhalilo děsivou hrobku
Už jenom z fotografií mrazí. Slavná terakotová armáda je něco zcela unikátního a jen těžko lze uvěřit, že nejde o nějaký dobře zatajený podvod. Realita je však fascinující a téměř osm tisíc soch poblíž čínského města Si-an zabírá celkovou plochu o rozloze 46 km2. Jak se monumentální dílo vlastně objevilo?
O neskutečné hrobce terakotové armády se ví teprve od roku 1974. Na odhalení však čekala přibližně od roku 220 př. n. l. Místní vesničané se pustili do obyčejného hloubení studny a v hloubce pěti metrů narazili na keramické střepy. Do práce se tak pustili archeologové a jedna z největších senzací tohoto oboru byla na spadnutí.
Armáda hlídá císaře
Celý objev byl totiž nakonec mnohem větší, než si kdo mohl vůbec představit. Neuvěřitelný je jak počet soch, kterých je více než osm tisíc, tak i fascinující umělecké ztvárnění, ale také fakt, že každá z nich je jiná. Megalomanská stavba není složená pouze z těchto odhalených soch. Celý areál hrobky má mnohem větší rozměry. Je totiž věnován jedné velice kontroverzní, ale věhlasné osobnosti čínské historie.
V megalomanském komplexu je totiž hrobka prvního císaře Čchin. Ten celý areál začal budovat již za svého života. Reálný rozsah mauzolea je tak mnohem větší, než je dodnes známo. Tvrdí se, že archeologové prozkoumali pouze jednu třetinu celého objektu. Na stavbě se podílelo až 700 tisíc dělníků a práce trvala neuvěřitelný 40 let.
Sám císař se finální realizace nedožil. Císař však přesto leží v pohřební komoře, která leží pod mohylou původně vysokou 116 m. Ta však nebyla dosud odhalena. Údajně má být plná cenných artefaktů a úžasných předmětů. Vzhledem k tomu, jak vypadá armáda, která celou hrobku hlídá od nepřátel, tomu lze jistě uvěřit. Stejně tak si stačí připomenout, kdo to vlastně první císař Čchin Š’-chuang-tiho byl.
Už od třinácti let
V čínské historii se jedná o velmi kontroverzní osobnost. Na trůn usedl velmi brzy, a to ve svých třinácti letech. Pohodlí moci se mu zalíbilo natolik, že dělal vše pro to, aby o své slavné místo nepřišel. Historici tak zmapovali hned několik velmi zvláštních a krutých způsobů, jak takové přání uskutečňoval. Svou matku uvěznil a své odpůrce pohřbíval zaživa.
O lásce k monumentálnímu odkazu nesvědčí pouze jeho mauzoleum, ale také fakt, že za jeho vlády vznikly první úseky Velké čínské zdi. Svou nekompromisní politikou a nesmlouvavým bojem Čínu sjednotil jako území, ale zavedl také jednotnou měnu a písmo.
Archeologické omyly
Celý komplex čítá mnoho míst, která ještě nejsou a pravděpodobně ani nikdy nebudou odhalena. K tomuto kroku vede archeology zkušenost s prací na sochách terakotových válečníků. Byť jsou dnes jednobarevní, hned po odhalení na nich byla patrná ještě barva. Každý z nich byl původně zvlášť malovaný, což jen dokreslovalo jejich realističnost.
Vliv vzduchu však začal páchat nenávratné škody. Barvy zmizely velmi rychle a samotné sochy se dodnes rozpadají, přestože se je snaží restaurátoři zachraňovat, jak jen to jde. Práce na dalším odhalování mauzolea tak nepokračuje. Vojáci však nejsou jediní, které se stihlo ukázat světu. Stejně tak se návštěvníci mohou podívat na terakotové koně, malé válečné vozy, dva bronzové vozy samotného císaře a pozůstatky 500 mrtvých.
Hrozba smrti
Hrobka samotného císaře je dost možná chráněna tak, že ten, kdo do ní vejde, bude muset čelit smrtelně nebezpečné překážce. Údajně jeden z prvků, který může archeologům způsobit fatální problémy, je tekuté stříbro, tedy rtuť, která celou hrobku chrání.
Další překážky jsou jako vystřižené z filmu Indiana Jonese. Údajně lze počítat s propadlišti a střelnými mechanismy. Nikdo se tak nepouští do nebezpečného budíčku kontroverzního císaře, který zatím v klidu trůní v neodhalené části této fascinující stavby.
