Nejhorší sériová vražedkyně je na svobodě. Měla systematicky zabíjet své čtyři děti
Čtyři mrtvé vlastní děti, odsouzení a čtyřicet let „natvrdo“. Život Kathleen Folbigg se ale možná mohl odehrávat úplně jinak, kdyby před dvaceti lety odborníci věděli to, co znají dnes. Zdá se totiž, že Australanka byla odsouzena neprávem. Někteří lidé jí však nevinu nevěří a tvrdí, že jí „titul“ nejhorší sériové vražedkyně v historii země stále náleží.
Kathleen Folbigg, která byla před časem označena za „nejhorší sériovou vražedkyni v Austrálii“, je po dvou desetiletích za mřížemi opět na svobodě. V říjnu 2003 byla přitom odsouzena ke 40 letům vězení poté, co byla shledána vinnou z vraždy svých tří malých dětí – Patricka Allena, Sarah Kathleen a Laury Elizabeth – a ze zabití dalšího syna Caleba Gibsona.
Obžaloba tvrdila, že Folbigg děti vraždila po dobu 10 let (1989 až 1999) tím, že je během období frustrace udusila. Australanka však celou dobu tvrdila, že nic nespáchala, což opakovala i ve vězení. V posledních letech se začali vědci domnívat, že hovoří pravdu, až nakonec generální prokurátor Nového Jižního Walesu Michael Daley oznámil, že jí uděluje bezpodmínečnou milost.
Za všechno mohla genetika?
Zrušení trestu závisí na klíčových znalostech, které se objevily až relativně nedávno – jde o vzácnou mutaci v genu CALM2. V říjnu 2018 byly sekvenovány genomy dětí Folbigg a ukázalo se, že dvě dívky, Sarah a Laura, měly variantu genu CALM2. Jak ukázal předchozí výzkum, ta ovlivňuje způsob, jakým se váže vápník na srdeční buňky, a je spojována se srdeční arytmií a následnou smrtí.
Další výzkum zjistil, že chlapci měli další vzácnou genetickou variantu v genu BSN, spojenou se smrtelnými epileptickými záchvaty. I když to definitivně neprokazuje, jak děti zemřely, jde o velmi silné indicie, že mohlo jít o přirozené příčiny, což tvrdilo 90 vědců. V očích soudu důkazy stačily k tomu, aby vyvolaly „důvodné pochybnosti“ o vině odsouzené ženy.
Vina versus nevina není všechno
Odborníci naznačují, že tento případ bude mít obrovský dopad na způsob, jakým věda pomáhá řešit kriminální případy, a označují jej za zlomový okamžik v nesprávném odsouzení matek za vraždy jejich dětí. „Případ ukazuje potíže, které se mezi zákonem a vědou často objevují. Trestní proces se zabývá binárním principem vina – nevina. Věda je často mnohem méně jednoznačná,“ řekl Ben Livings, odborník na trestní právo z University of South Australia.
Projekty zaměřené na prokázání neviny odsouzených přitom nejsou ničím novým. „Chyběla schopnost aplikovat nové vědecké objevy a technologie na staré případy, přehodnotit důkazy ve světle těchto nových poznatků a poskytnout nestranné rady celému systému,“ uvedl docent Jeremy Brownlie, genetik z School of Environment and Science na Griffith University. Zdá se, že časy se mění.
Zdroje: redakce, www.iflscience.com, University of South Australia
KAM DÁL: Řidička smrti Olga Hepnarová: Chtěla se pomstít společnosti, prý ničí jednotlivce.
